AKP ČR‎ > ‎Etická komise‎ > ‎

Informace pro stěžovatele


Stížnosti posílejte v listinné podobě na adresu k zasílání stížností. Ve stížnosti uveďte Vaše jméno a kontaktní informace, stejně tak jméno a adresu pracoviště klinického psychologa, na kterého stížnost podáváte.
Pokud stížnost dokládáte přílohami, uveďte jejich seznam. Z důvodu otevřeného přístupu k informacím postupujeme Vaši stížnost v plném znění také klinickému psychologovi, na jehož postup si stěžujete. Proto přiložte, prosím, ke stížnosti také Vámi podepsaný souhlas s postoupením stížnosti klinickému psychologovi.
Etická komise Vás bude informovat do třiceti dnů, že stížnost obdržela. Po projednání Vás písemně seznámíme s výsledkem. Stejně tak i klinického psychologa, na kterého stížnost směřovala.
Adresa k zasílání stížností:

PhDr. Petr Junek
Břehová 43/3
110 00 Praha 1

Některé povinnosti psychologa při vedení terapie a dokumentace

přidáno: 9. 5. 2017 3:04, autor: Jan Bažant

Na EK AKP ČR se obrátil otec téměř zletilé dcery, která docházela na terapeutické vedení k soukromé psycholožce. Paralelně byla v péči dětského psychiatra. Mezi otcem a psycholožkou vznikly nesrovnalosti poté, co otec požadoval zprávu z vedení a také ohledně plateb za terapii (psycholožka v rámci vedení nedávala průběžné doklady za poskytnuté platby). Poté, co se otec ohradil vůči uvedeným nesrovnalostem, psycholožka terapii s dívkou náhle ukončila.
Pro názornost uvádíme dopis stěžovatele (samozřejmě bez identifikačních údajů) a níže pak reakci EK na některé z dotazů.

1. Má lékař povinnost vést nějakou kartu pacienta a může odmítnout její vydání?

Psycholog/terapeut pracující na živnostenský list za přímou platbu tuto povinnost zákonem danou nemá. Psycholog/terapeut/psychiatr pracující ve zdravotnictví (zdravotní zařízení je registrované na příslušném KÚ a většinou má uzavřené smlouvy se zdravotními pojišťovnami) má povinnost vést zdravotní dokumentaci. Vedení zdravotní dokumentace podléhá §53 zákona o zdravotních službách.

2. Může psycholog zavolat dceři a tvrdit jí, že ukončuje terapii kvůli tomu, že mezi ním a rodičem došlo ke ztrátě důvěry jen kvůli tomu, že chceme mít pořádek ve finančních otázkách?

Způsob, jakým byl terapeutický vztah náhle ukončen, vnímáme jako etické i profesní pochybení v práci psychologa/terapeuta. Klient je v době terapie v terapeutickém vztahu vždy ve zranitelné pozici, a proto je nezbytné maximální zajištění jeho ochrany. V případě, že takto pochybí klinický psycholog má stěžovatel oporu v zákonu o zdravotních službách a možnost obrátit se na občanské profesní sdružení AKP ČR. Za pomoci profesního sdružení lze toto pochybení dále řešit. Psycholog/terapeut pracující na živnostenský list není ve své práci ničím vázán, opora v zákoně zde chybí. Před zahájením péče je proto vhodné v rámci kontraktu jasně nastavit pravidla spolupráce. Je také vhodné informovat se, zda psycholog/terapeut svou práci pravidelně superviduje a zda je členem některé z profesních organizací terapeutů (př. ČAP). Toto členství terapeuta zavazuje k dodržování etických zásad příslušné organizace a v případě jejich nedodržení má klient možnost na toto překročení upozornit.

1-1 of 1