V minulém roce se stejně jako v letech předchozích podařilo zástupcům AKP ČR při dohadovacích řízení prosadit požadavky, které vedly k navýšení hodnoty bodu, v tomto roce u Klinických psychologů na 1,12 a u Dětských klinických psychologů na 1,3.

V tomto období se opět rozbíhají jednání, která by měla vést k tomu, aby se naše odbornosti 901, 910 a 931 dočkaly obdobně dobrých podmínek. Prosazujeme udržení volného výkonového systému, který je postaven na našem způsobu práce, která je specifická oproti ostatním Ambulantním specialistům. Dále se snažíme přesvědčit pojišťovny o zachování 3-5 % rozdílu v hodnotě bodu mezi námi a ostatními specialisty ze segmentu.

V neposlední řadě stojíme o to, aby zůstala zvýhodněna odbornost 931 a také se snažíme získat navýšení pro poskytovatele poskytující hrazené služby pojištěncům do 18 let věku včetně v odbornostech 901, 931 a 910.

Vážené kolegyně a vážení kolegové,

s opatrnou radostí sdělujeme, že se podařilo našim zástupcům AKP ČR při jednáních s MZ ČR a zdravotními pojišťovnami prosadit několik přínosných změn v Seznamu zdravotních výkonů. Tyto změny s platností od 1.1.2024 budou potvrzené až po vydání nové vyhlášky (tady je ještě na místě opatrná radost). Ve stručnosti dojde k výraznému navýšení počtu bodů u zásadních psychologických výkonů. 

Dovolte podrobnější informace ke změnám, které vycházejí z revize výkonů v kapitolách 901, 931 a 910, kdy tyto výkony byly formulovány před více jak 20 lety. V rámci diskusí v prezidiu a na pobočkách vznikl návrh nejzásadnějších úprav SZV, jejichž cílem jsou systémové změny a aktualizace dle současných nároků a také dle doporučení odborných pracovních skupin působících na Ministerstvu zdravotnictví ČR  (např. Odborná rada reformy; Pracovní skupina k zajištění dostupnosti psychoterapie). Žádaným efektem změn je zvýšení dostupnosti potřebné klinicko - psychologické péče, a to zejména v oblasti péče o děti. 

Co se podařilo prosadit: 

1. U výkonů vyšetření v kapitolách 901 a 931  (výkony 37021, 37022, 37023, 37061, 37062, 37063) bude navýšen počet bodů o 26 %, u vyšetření dětí dokonce o 42%. Výsledný konkrétní počet bodů bude ale znám až po zveřejnění dalších obecných parametrů, které MZ ČR stanovuje např. podle inflačních parametrů.
   
   Tato změna se podařila díky letitému vytrvalému vyjednávání o formulaci indexů pro klinické psychology a jejich zohlednění v indexaci vyšetření (dříve K2, nyní K3). Uvedenými změnami naopak poklesne počet bodů u výkonu 37111 - Specifická psychologická intervence (snížení Indexu z K2 na K1). Tento výkon je používán méně často a je určen pro základní psychologickou intervenci ve zdravotnických zařízeních a jeho náročnost odpovídá kvalifikaci K1 (tj. kvalifikaci psychologa ve zdravotnictví).
   
   Podrobněji tématiku indexů rádi na dotaz vysvětlíme.

2. V kapitole 931 - dětská psychologie je opravdu významné navýšení dáno i dalším parametrem, kterým jsou materiálové náklady. Jejich navýšení znamená zohlednění vyšších nákladů na pořízení širokého spektra diagnostických metod a jejich obnovování či pořizování nových. Zdravotní pojišťovny také mohou ověřovat, zda je příslušná ordinace metodami vybavena. K tomu je na stránkách AKP ČR zveřejněna tabulka Doporučené vybavení pro klinicko-psychologickou péči o děti a dospívající (sekce Pro odbornou veřejnost - Doporučení a standardy). Podle této tabulky je vhodné revidovat vybavení ambulancí, které poskytují klinicko - psychologickou péči dětí. K tomuto účelu také vyjednáváme s vydavateli diagnostických metod o možné slevě pro členy AKP ČR.
   
   Cílem je zajištění a také motivace dalších klinických psychologů pro práci s dětmi, jako aktuálně velmi ohroženou skupinou. Zohledněním nároků při práci s dětskou klientelou v počtu bodů zdravotního výkonu nadále podporujeme vzdělávání v oblasti dětské klinické psychologie.

3. Výkony skupinové terapie (kapitola 910) se podařilo navýšit o 50% (výkon 35610) a 20% (výkon 35620).
   Došlo k úpravě doby trvání výkonu (v přepočtu na 1 účastníka, výkon nadále trvá 120 min) a parametrů počtu účastníků ve skupině (z předchozích 9 na max 8 účastníků u 35610, počet účastníků u výkonu 35620 bude 9 - 14 osob).
   
   Touto změnou podporujeme možnost využívání skupinové terapie i při menší obsazenosti skupiny, což se v mnoha zařízeních osvědčilo nejen v době pandemie, ale i u náročnějších poruch např. z okruhu psychóz nebo poruch osobnosti. Rádi bychom tímto podpořili širší dostupnost skupinové terapie. 

Kromě těchto změn, které budou stabilně zohledněny v počtu bodů psychologických výkonů v Seznamu zdravotních výkonů, každoročně vyjednáváme o hodnotě bodu v rámci Dohodovacích řízeních. O cílech v těchto jednáních vás budeme informovat samostatně.

Moc děkujeme všem zástupcům AKP ČR, kteří se na těchto složitých vyjednáváních podílejí nebo v minulosti podíleli. Nadcházející navýšení finančního ocenění naší práce, ze kterého profitují všichni kliničtí psychologové a zdravotnická zařízení, je tak výsledkem jejich usilovné a dlouhodobé práce.

Mgr. Veronika Roudná, PhDr. Alena Paloušová a  PhDr. Karel Koblic 

Komplexní psychoterapeutický výcvik, který umožňuje cestu k atestaci jak z klinické psychologie, tak z psychoterapie (tzn. do zdravotnictví vůbec a také podle známých návrhů umožňuje cestu k připravované živnosti „Psychoterapeutické poradenství“) musí být schválen komisí IPVZ.

Veškeré informace týkající se psychoterapuetických výcviků najdete na stránkách Katedry klinické psychologie zde.

„Certifikace výcviku Českou asociací pro psychoterapii“, kterou některé výcviky začaly uvádět ve své inzerci, slouží pouze pro potřeby ČAP.

Volilo se v těchto oblastech:

1. Volba členů prezidia
   Platných hlasů bylo 157 z celkového počtu 160 hlasujících.
   Hlasování se zdrželo 0 hlasujících.
   
   PhDr. Jana Kmoníčková získala 137 hlasů.
   Mgr. Daniela Saifrtová získala 130 hlasů.
   PhDr. Zdeňka Brujová získala 113 hlasů.
   Mgr.Hana Jahnová získala 105 hlasů.
   Mgr.Silvie Johanidesová získala 101 hlasů.
   PhDr.Karel Koblic získal 95 hlasů. - náhradník
   PhDr. Pavel Král PhD. získal 33 hlasů. - nezvolen
   
   

2. Volba členů revizní komise
   Platných hlasů bylo 131 z celkového počtu 132 hlasujících.
   Hlasování se zdrželo 0 hlasujících.
   
   Mgr.Kateřina Kořínková  získala 125 hlasů.
   Mgr.Libuše Čermáková získala 122 hlasů.
   Mgr.Romana Dlasková získala 121 hlasů.

Pracovní skupina MZ ČR, ve které má AKP ČR svého stálého zástupce, navrhla nový třístupňový model psychoterapeutické péče a dokončuje přípravu nových výkonů (pro jednotlivé stupně). Model rozlišuje následující stupně psychoterapeutické péče; zároveň popisuje kvalifikační předpoklady pro každý stupeň.

Asociace vnímá model jako zásadní krok pro zvýšení dostupnosti psychoterapeutické péče a zároveň důležitý posun v rozlišení rozsahu péče a kompetencí jednotlivých odborníků. Od komplexní klinicko-psychologické úrovně a poskytování systematické psychoterapie jako léčebného prostředku, přes podpůrnou péči a poradenství, po základní podporu poskytovanou např. zdravotními sestrami s certifikovaným kurzem bude zřejmé, co lze očekávat a jaké jsou limity dané péče. 

Podrobné informace byly vydány ve Věstníku MZ ČR 13/2022. Projde-li návrh schvalovacím procesem, mohly by se změny objevit v Seznamu výkonů a platit od 1.1.2024.

Volilo se v těchto oblastech:

1. Volba členů prezidia - nehlasovalo se

2. Volba členů etické komise
   Platných hlasů bylo 61 z celkového počtu 66 hlasujících. Počet neplatných hlasů 5 z toho 5 hlasů z funkčních účtů.
   Hlasování se zdržel 1 hlasující.
   KANDIDÁT PhDr. Tereza Soukupová, Ph. D. získala 57 hlasů a byla zvolena.
   KANDIDÁT Mgr. Michaela Šťovíčková získala 58  hlasů a byla zvolena.
   KANDIDÁT PhDr. Ivo Oral získal 48 hlasů a byl zvolen.

3. Volba členů revizní komise - nehlasovalo se

4. Hlasování o stanovách
   Platných hlasů bylo 59 z celkového počtu 62 hlasujících. Počet neplatných hlasů 3 z toho 3 hlasy z funkčních účtů.
   Hlasování se zdržel 1 hlasující.
   Pro přijetí navrženého předpisu hlasovalo 57 hlasů.
   Proti přijetí navrženého předpisu hlasoval 1 hlas.

5. Hlasování o volebním řádu
   Platných hlasů bylo 58 z celkového počtu 61 hlasujících. Počet neplatných hlasů 3 z toho 3 hlasy z funkčních účtů.
   Hlasování se zdrželo 0 hlasujících.
   Pro přijetí navrženého předpisu hlasovalo 57 hlasů.
   Proti přijetí navrženého předpisu hlasoval 1 hlas.

6. Hlasování o jednacím řádu Etické komise
   Platných hlasů bylo 56 z celkového počtu 59 hlasujících. Počet neplatných hlasů 3 z toho 3 hlasy z funkčních účtů.
   Hlasování se zdrželo 0 hlasujících.
   Pro přijetí navrženého předpisu hlasovalo 56 hlasujících.
   Proti přijetí navrženého předpisu hlasovali 0 hlasujících.

Sdělení Asociace klinických psychologů ČR, jejíž členové, kliničtí a dětští kliničtí psychologové a psychoterapeutové, poskytují svoji klinicko-psychologickou péči v rámci zdravotnictví. 

V aktuální tíživé situaci jsou v rámci svých ordinací připraveni nabídnout pomoc těm osobám, které byly přímo vystaveny traumatům spojeným s válkou a u kterých se následně rozvinula posttraumatická stresová porucha nebo další psychické poruchy, např. úzkosti, panické  stavy nebo deprese. Jsou také připraveni nabídnout pomoc těm občanům bez  rozdílu národnosti,  u kterých kontakt s informacemi o probíhající válce vedl k rozvoji sekundární traumatické reakce se závažnými dopady na psychiku nebo reaktivoval dřívější psychické obtíže.  

Péče vždy probíhá v ordinaci po objednání u zvoleného klinického psychologa prezenční formou, v rámci předem domluveného času a v rámci úhrad veřejného zdravotního pojištění. 

Seznam klinických psychologů, kteří jsou  připraveni poskytovat svoji klinicko-psychologickou péči osobám zasaženým válkou na Ukrajině je k dispozici na https://ukrajina.akpcr.cz/. 

Za AKP ČR Hana Jahnová 

Záměrem textu je popsat základní okruhy týkající se vzdělávání a praxe klinického psychologa, pokusit se zdůraznit pozitiva i úskalí a případné možnosti změn. 

Klinický psycholog je samostatně pracující zdravotnický pracovník, nositel plné zdravotnické zodpovědnosti. Je absolventem magisterského jednooborového studia psychologie, absolventem kvalifikačního kurzu Psycholog ve zdravotnictví a pětiletého specializačního studia zakončeného atestací.

Praxe klinického psychologa ukazuje nejasné ohraničení reformních okruhů a aktivit. Klinický psycholog přes úzkou spolupráci s psychiatrem v ambulantní péči většinou pracuje s pacienty předanými do péče praktickými lékaři, lékaři jiných specializací a s pacienty, kteří vyhledali pomoc klinického psychologa sami (podle letošního sběru dat AKP ČR cca 70% pacientů nepřichází ke klinickému psychologovi od psychiatra).

Celý text je dostupný zde. >>>

Celkem hlasovalo 140 členů, tj. 20,80% z celkových 673 oprávněných voličů, resp. zapsaných řádných členů v evidenci AKP ČR, kteří však nehlasovali ve všech oblastech.

Volilo se v těchto oblastech:

1. Volba členů prezidia

Platných hlasů bylo 132 z celkového počtu 136 hlasujících. Někteří hlasující volili pouze jednu kandidátku, někteří volili obě kandidátky.
Hlasování se zdrželi 2 hlasující.
Mgr. Daniela Seifertová získala 110 hlasů.
PhDr. Tatiana Krulová získala 105 hlasů.

2. Volba člena etické komise

Platných hlasů bylo 127 z celkového počtu 130 hlasujících.
PhDr. Tereza Soukupová Ph.D. získala 124 hlasů.
Hlasování se zdrželi 3 hlasující.

3. Hlasování o stanovách

Platných hlasů bylo 135 z celkového počtu 140 hlasujících.
Hlasování se zdrželi 3 hlasující.
Modrá verze /návrh prezídia/: 87
Žlutá verze /návrh části členské základny/: 45

4. Hlasování o pravidlech hospodaření

Platných hlasů bylo 131 z celkového počtu 134 hlasujících.
Hlasování se zdrželi 3 hlasující.
Modrá verze /návrh prezídia/: 81
Žlutá verze /návrh části členské základny/: 47

5. Hlasování o volebním řádu

Platných hlasů bylo 117 z celkového počtu 121 hlasujících.
Hlasování se zdrželo 0 hlasujících.
Pro přijetí navrženého předpisu hlasovalo 116 hlasů.
Proti přijetí navrženého předpisu hlasoval 1 hlas.

6. Hlasování o jednacím řádu

Platných hlasů bylo 112 z celkového počtu 116 hlasujících.
Hlasování se zdrželo 0 hlasujících.
Pro přijetí navrženého předpisu hlasovalo 112 hlasů.
Proti přijetí navrženého předpisu hlasovalo  0 hlasujících.

7. Hlasování o jednacím řádu etické komise

Platných hlasů bylo 100 z celkového počtu 119 hlasujících.
Hlasování se zdržel 1 hlasující.
Pro přijetí navrženého předpisu hlasovalo 95 hlasujících.
Proti přijetí navrženého předpisu hlasovali 4 hlasující.

Od 26.5.2021 mají všichni stávající a noví členové asociace zřízený členský účet. Členské účty jsou založeny na technologii Google Cloud Identity. Jde tedy v podstatě o Google Účty, které jsou vlastněné a spravované doménou akpcr.cz a proto nekončí koncovkou @gmail.com jako běžné soukromé účty. Více se dozvíte zde.

Asociace se v minulém roce zapojila do EU projektu PSYCH.E.IN. – Psychological Early Intervention (KA202 - Strategic Partnerships for vocational education and training, Project Number: 2020-1-PL-KA202-082075). Cílem projektu je vytvoření on-line kurzů, které budou psychology a psychoterapeuty pomocí videí, analýz případových studií a praktických cvičení školit v poskytování včasné psychologické intervence. Více se dozvíte z brožury zde. >>>

Vzhledem k aktuální celospolečenské situaci a opakovanému prodlužování nouzového stavu bylo Prezidiem AKP ČR rozhodnuto, že plánovaná konference, která se měla uskutečnit v náhradním termínu 2. 3. 2021, bude zrušena.

Konference bude nahrazena 3 on-line weináři v následujících termínech:

pátek 11. 3. od 19.00 - 21.00, téma Klinicko-psychologická péče o Covid pacienty, zkušenosti a úskalí

úterý 20. 4. od 19.00 - 21.00, téma Psychoterapie

středa 19. 5. od 17.00 - 19.00, téma Stanovy AKP ČR a jejich úpravy

Děkujeme za pochopení a omlouváme se za případné nepříjemnosti způsobené zrušením konference. 

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) vydal aktualizované vydání Adresáře psychiatrů, do kterého jsou začleněni i kliničtí psychologové.

Adresář je vydáván pravidelně již od roku 1974, nyní jej spravuje Informační středisko NUDZ. Od roku 2004 jsou vybrané údaje z adresáře zpřístupněné také online.

Adresář lze objednat na tomto odkazu: https://1url.cz/Az7Zg 

Dne 15.1.2021 jsme od MZČR získali následující informaci: 

Od 1. 1. 2021 se vzájemné vztahy řídí tzv. Výstupovou dohodou a rovněž Dohodou o obchodu a spolupráci. Výše uvedené Dohody i od 1. 1. 2021 zachovávají při poskytování a úhradě zdravotních služeb obdobné postupy, jaké platily v době členství UK v EU. Nedochází tedy k výrazným změnám v poskytování zdravotních služeb osobám pojištěným ve Velké Británii. Je však třeba říci, že se jedná o dokumenty nové a dosud praxí neprověřené. Až s odstupem času budou některá ustanovení jasnější. Přesto jsme základní poznatky, které mají vliv na způsob vykazování, úhradu či prokazování nároku při čerpání různých druhů péče, sepsali a zasíláme Vám je v příloze tohoto sdělení.

Prezidium AKP ČR zastoupené Mgr. Hanou Jahnovou a Česká psychoterapeutická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně zastoupená prof. MUDr. Jánem Praškem, Ph.D. uzavřeli dne 12.10.2020 Memorandum o vzájemné spolupráci uzavřené mezi odbornými společnostmi.

Prezidium profesní odborné společnosti “Asociace klinických psychologů ČR” (AKP ČR) reaguje na rozhodnutí vyplývající z mimořádného jednání Rady vlády pro duševní zdraví vydané formou tiskové zprávy ze dne 4. 11. 2020 týkající se mimo jiné posílení krizové pomoci a zajištění dostupné psychosociální podpory pro občany, kteří ji potřebují. 

Návrh hovoří o přímé podpoře poskytovatelů psychoterapie - OSVČ podnikajících na živnostenský list. AKP ČR si je vědoma zvýšené psychické zátěže, které společnost čelí v současné obtížné situaci. Zároveň je však přesvědčena, že ani takto obtížná situace nemůže být důvodem k rezignaci na právní rámec poskytování psychoterapie v ČR zajišťující i bezpečí pacienta. Tento rámec jasně říká, že psychoterapie je zdravotní péčí a tu mohou nabízet pouze poskytovatelé zdravotní péče - kliničtí psychologové, psychiatři a lékaři klinických oborů s úspěšně ukončeným specializačním vzděláním v základním oboru a následně příslušnou zkouškou v oboru psychoterapie. Poskytování psychoterapie v rámci živnostenského zákona žádnou legislativní oporu nemá.

AKP ČR považuje podporu duševního zdraví veřejnosti prostřednictvím přímé finanční podpory poskytovatelů, kteří na živnostenský list nabízejí “psychoterapii”, za opatření nesystémové a právně krajně problematické, které naopak prostor péče o duševní zdraví pro občany znepřehledňuje. 

Místo dobře míněné podpory potřebných hrozí jejich poškození. V naprosté většině totiž podpoření poskytovatelé psychosociálních služeb působící v režimu živnostenského zákona neabsolvovali náročnou zdravotnickou předatestační přípravu, nemají dostatek zkušeností s prací s klientelou se závažnou klinickou problematikou, ani vymezené podmínky, v nichž by bylo možno takovou péči bezpečně poskytovat.

Z návrhu Rady vlády totiž není jasné: 

za 1, jaká vzdělanostní kritéria musí podpoření poskytovatelé psychosociální služby splňovat a jak budou ověřována; 

za 2, jakým způsobem bude probíhat rozdělení žadatelů o pomoc a kdo o něm bude rozhodovat. 

Za systémové řešení zde diskutovaného tématu považujeme zejména zprůchodnění psychoterapeutického vzdělání pro psychiatry a další lékaře, rozšíření sítě klinicko psychologických pracovišť a v neposlední řadě také posílení možnosti poskytovat krizovou intervenci a psychoterapii v nouzovém stavu formou distanční péče hrazenou zdravotními pojišťovnami za stejných finančních podmínek jako péči prezenční.

Dlouhodobě usilujeme o upevnění a respektování pravidla, že ve zdravotnictví je jako zdravotní péče poskytována psychoterapie a mimo zdravotnictví se obdobná činnost nazývá odlišně (např. psychoterapeutické poradenství). Kliničtí psychologové, členové AKP ČR, stejně jako na jaře při “1. vlně” řešení pandemie COVID-19, aktivně spolupracují s telefonickou linkou 1212, potažmo se službou SPIS, při řešení závažných krizových telefonátů a operativně přijímají do péče akutní pacienty v krizi, včetně zdravotníků. 

AKP ČR dlouhodobě podporuje zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti péče o duševní zdraví. Jednoznačně ale preferujeme systémové, výše nabízené řešení. V kontextu nouzového stavu jsme připraveni podpořit aktivitu Unie psychologických asociací ČR (zde) za předpokladu, že bude zajištěno pro pacienta či klienta zpřehledňující odlišení psychoterapie jako zdravotní péče od podobných činností mimo tento rámec a že bude pro občany zajištěna úplná informovanost o vzdělání a podmínkách státem podpořených poskytovatelů např. psychoterapeutického poradenství. 

Mgr. Hana Jahnová, prezidentka

UPOZORNĚNÍ: Pokud pracujete souběžně jako kliničtí psychologové a zároveň působíte jako dopravní psychologové, upozorňujeme, že dopravně-psychologická vyšetření nelze v současné době nouzového stavu vykonávat (viz. zde).

Výjimkou je odborné vyšetření klinického psychologa vyžádané posuzujícím lékařem podle § 6 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 277/2004 Sb. o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, kdy je podezření na nemoc vylučující nebo omezující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel.

Obdrželi jsme vyjádření zdravotních pojišťoven ČPZP, ZPMV a ZPŠ, které odpovídají obsahově souhlasně a odkazují se na společný postup pojišťoven, které jsou sdruženy v rámci Svazu zdravotních pojišťoven ČR (dále SZP). Další sdělení přišlo od OZP, které odpovídá samostatně, vyjádření je však shodné s informacemi SZP. VOZP uvádí totožné informace na svých webových stránkách. Pojišťovna RPB nás dosud neinformovala a zatím neuvádí žádné aktualizace ani na svých webových stránkách. Níže podrobně: 

Vyjádření SZP je uvedeno následujícím vysvětlením: "Rozumíme Vašim obavám a chápeme snahy o podporu distanční komunikace s ohledem na zhoršující se epidemiologickou situaci v České republice. Přestože jsme na prahu 2. vlny pandemie onemocnění Covid19, tak, podle nás, nejsme ve stejné situaci jako na jaře. Máme dostatek osobních ochranných pomůcek pro zdravotníky i pacienty. Máme zkušenosti s jinou organizací práce. Víme, že na jedné straně nesmíme naše pojištěnce a vaše pacienty ohrozit vystavováním riziku nákazy virem SARS-Co2, na druhé straně však ani omezením klinických kontaktů, vyšetřováním a léčbou tam, kde je fyzický kontakt a fyzikální vyšetření potřebné."

Zdravotní pojišťovny sdružené v SZP tak nebudou obnovovat platnost mimořádných opatření přijatých na jaře tohoto roku. Nyní nabízejí nový kód 09557 Telemedicína - videokonzultace vzdáleným přístupem. "Výkon je určen pro všechny ambulantní lékaře, nevyjímaje praktiky, nově také pro klinické psychology a klinické logopedy.

Podmínkou pro jeho použití je, že je určen jen pro pacienty, které lékař, klinický psycholog nebo klinicky logoped, zná, má je ve své dlouhodobé péči (registrované). Výkon lze použít jak pro kontrolu zdravotního stavu, tak pro léčbu - např. konzultaci v záležitosti nastavené medikace, ale i pro ověření, že není nutné s ohledem na stav fyzikální a další vyšetření spojené s fyzickým kontaktem s pacientem, apod." V případě, že poskytovatel zdravotních služeb nemá tento výkon doposud smluvně sjednán, je třeba o něj zažádat. V příloze zasíláme registrační list výkonu. 

Dále nabízejí: "Abychom ale ještě více pomohli našim pojištěncům a Vám našim smluvním partnerům, klinickým psychologům a psychiatrům, řešit operativně krizové situace v této nelehké době, rozhodli jsme se umožnit s účinností od 5. 10. 2020 použít a vykazovat pro distanční konzultaci zdravotní výkon s kódem 35050 v počtu až 3x /1den (stávající OF dle SZV je 2/1 den). Pro případ potřeby rovněž přikládáme registrační list výkonu. 

VZP postupuje jinak, a na svých webových stránkách uvádí, že pro účely vykazování distančního kontaktu zdravotnického pracovníka s pacienty, kteří se nemohou fyzicky dostavit do ordinace, je poskytovatelům zdravotních služeb umožněno vykazovat nové VZP výkony. Pro naše potřeby kód 35831 – Distanční konzultace zdravotního stavu psychiatrem nebo psychologem. Tento výkon bude procházet bez nasmlouvání do přílohy č. 2 Smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb uzavřené mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou. Podrobnosti naleznete zde. 

Od července 2020 vstoupila v platnost novela vyhlášky č. 98/2012 Sb. o zdravotnické dokumentaci, kterou se mění skartační lhůty pro uchování zdravotnické dokumentace týkající se zdravotní péče poskytnuté v souvislosti s léčbou duševních poruch a poruch chování. AKP ČR si vyžádala komentář k aplikaci v praxi.

Dne 30.1.2020 se v Ostravě uskutečnilo pracovní setkání předsedy ČAP a prezidentky AKP ČR. Proběhlo v atmosféře vzájemného respektu. Z obou stran zazněly názorové odlišnosti týkající se přístupu obou společností, vnímání legislativního rámce, definice a pojetí psychoterapie. Byly pojmenovány aktivity, které posilují názorové vyostření. AKP ČR vnímá jako další cestu pro nalezení společného konsensu počkat na výstupy pracovní skupiny o psychoterapii v rámci Reformy péče o duševní zdraví, na tomto základě pak pokračovat v dialogu. ČAP vnímá jako další cestu zapojení představitelů Evropské asociace pro psychoterapii do těchto dialogů a nalezení terminologie, která bude vyhovovat jak potřebě ČAP uchovat psychoterapii jako nadrezortní obor, tak potřebě AKP respektovat definici psychoterapie jako léčby, ohraničit její zdravotnický kontext. ČAP navrhuje vytvořit společnou databázi psychoterapeutů, AKP ČR se rozhoduje na tomto nyní neparticipovat vzhledem k faktu, že není konsensus o terminologii. Další setkání proběhne v březnu.

Vážené kolegyně a vážení kolegové,

dovolujeme si oslovit ty z vás, kterým AKP ČR v loňském roce vystavila Diplom CŽV pro potřeby úhrady zdravotní péče VZP.

Máme informaci, že VZP rozesílá e-mail s tímto  zněním:

Reakce AKP ČR na tento text:

Obáváme se, že ze strany VZP došlo ke zmatení pojmů. ČLK vede seznam Diplomů CŽV vydaných lékařům, nikoliv však seznam pro jiné odbornosti jako například klinické psychology. VZP s AKP ČR neuzavřela dohodu o zpřístupnění databáze Diplomů CŽV klinických psychologů, AKP ČR neposkytla žádný seznam klinických psychologů, kteří jsou držiteli Diplomu CŽV.

Z tohoto důvodu  si  dovolujeme doporučit vám zaslat elektronicky Diplom CŽV opakovaně. Odkaz pro stažení zaslaný po schválení žádosti je i nadále platné.  Pokud již nedokážete dohledat e-mail s odkazem, můžete požádat administrátora Mgr. Jana Bažanta, e-mail: administrator@akpcr.cz, do předmětu uveďte - Opakované zaslání Diplomu CŽV.

Za prezidium,

Mgr. Hana Jahnová a Mgr. Jan Bažant

Podnětem ke zpracování této informace byl dotaz klinické psycholožky, které nezletilá pacientka sdělila, že byla před několika roky sexuálně obtěžována partnerem své matky, který nebyl jejím otcem. Současně sdělila, že tento partner matky s nimi nadále žije ve společné domácnosti, ale již se podobného jednání nedopouští. Projevila však obavu, aby se podobného jednání nedopouštěl vůči její mladší sestře, byť zatím o tom žádné konkrétní poznatky neměla.

Při rozhovoru s matkou nezletilé pacientky tato přijala danou informaci velmi odpovědně, sdělila, že když jí oznámila dcera tuto skutečnost, s partnerem ji řešila a zaručuje, že na vše náležitě dohlédne a případ se již opakovat nebude. Její prohlášení a sdělení se jevilo jako věrohodné.

Na základě této skutečnosti klinická psycholožka vše zaznamenala do zdravotnické dokumentace a nepovažovala za nutné oznamovat podezření z pohlavního zneužívání orgánům činným v trestním řízení, byť o tom původně uvažovala. Učinila však dotaz na právníka Asociace klinických psychologů ČR, z.s., zda tento postup je správný a zda v daném případě neměla oznamovací povinnost.

K této situaci může často dojít a je třeba rozlišit mezi trestnými činy, které podléhají oznamovací povinnosti a které je vždy třeba prokazatelným způsobem neprodleně oznámit Policii ČR nebo státnímu zastupitelství a mezi trestnými činy, které nepodléhají povinné oznamovací povinnosti a podléhají pouze povinnosti překazit trestný čin, případně nepodléhají žádné z těchto povinností. K tomu v příloze přikládám ustanovení § 367 a 368 trestního zákoníku, kde je uveden taxativní výčet trestných činů podléhajících jednak pouze povinnosti překazit trestný čin (tedy nikoli oznamovací povinnosti) a taxativní výčet trestných činů podléhajících oznamovací povinnosti. Je třeba vzít v úvahu, že nesplnění oznamovací povinnosti, nebo povinnosti překazit trestný čin je trestným činem. Takového trestného činu se může dopustit i zdravotnický pracovník, který v případě oznamovací povinnosti nebo povinnosti překazit trestný čin není vázán povinnou mlčenlivostí a je povinen trestný čin oznámit nebo překazit. Odpovědnost za porušení práva na ochranu osobních údajů nebo porušení povinné mlčenlivosti v těchto případech v úvahu nepřipadá, s ohledem na zákonem stanovenou povinnost trestný čin oznámit nebo trestný čin překazit.

Pokud jde o povinnost oznámit trestný čin, pak není rozhodující, zda již nehrozí jeho opakování nebo pokračování, ale je rozhodující, že k trestnému činu došlo, nebo že má klinický psycholog informace, které svědčí o tom, že k trestnému činu dojít mohlo. Takovým trestným činem, který se nejčastěji objevuje v praxi lékařů a psychologů je týrání svěřené osoby. V případě týrání svěřené osoby je dána jednoznačně oznamovací povinnost každému, kdo se o takovém týrání dozvěděl, bez ohledu na to, kdy k týrání došlo a zda pokračuje, hrozí do budoucna, nebo již k němu nedochází. Oznámení nelze učinit pouze orgánu sociálně právní ochrany dětí pověřeného obecního úřadu (tento postup by nebyl splněním povinnosti oznámit, či překazit trestný čin), ale je třeba prokazatelným způsobem činit oznámení buď na Policii ČR, nebo u státního zastupitelství. Prokazatelný způsob je například zaslání informace datovou schránkou, nebo sepsání protokolu na úřadovně policie nebo státního zastupitelství. Za prokazatelný způsob rozhodně nelze považovat telefonickou informaci, byť by proběhla na lince 158, takovou informaci sice může zdravotnický pracovník policii telefonicky sdělit, vždy však musí trvat na tom, aby měl písemný doklad o tom, že oznámení učinil. Písemným dokladem je například kopie protokolu o podání trestního oznámení nebo alespoň potvrzení, že trestní oznámení bylo podáno, nebo kopie odeslané zprávy datovou schránkou. Další již méně časté případy, které podléhají oznamovací povinnosti a mohly by v praxi zdravotnického pracovníka připadat v úvahu je trestný čin vraždy, trestný čin úmyslného těžkého ublížení na zdraví, trestný čin mučení a jiného nelidského a krutého zacházení, trestný čin zbavení osobní svobody, trestný čin zneužití dítěte k výrobě pornografie, a již uvedený v praxi nejčastější trestný čin týrání svěřené osoby.

Překažení trestného činu se týká širšího okruhu trestných činů, ale spočívá pouze v povinnosti každého, tedy i zdravotnického pracovníka, pokud se hodnověrně dozvěděl, že se připravuje, nebo páchá trestný čin, tomuto trestnému činu zabránit, resp. jej překazit. Zákon přitom uznává, že většinou nelze trestný čin překazit jinak, než oznámením na Policii ČR nebo státnímu zastupitelství (žádnému jinému orgánu). V praxi klinických psychologů a psychologů ve zdravotnictví, zejména těch, kteří pracují s nezletilými pacienty, je pravděpodobně nejčastější trestný čin, který nepodléhá povinnosti oznámit, ale podléhá povinnosti překazit trestný čin, pokud by nadále probíhal, nebo do budoucna hrozil, trestný čin pohlavního zneužívání. Pokud tedy zdravotnický pracovník zjistí, že dochází k trestnému činu pohlavního zneužívání, které nadále probíhá, či pokračuje, nebo hrozí, že bude nadále probíhat a pokračovat, pak je povinen toto překazit. Způsob jak to učiní, není zákonem přesně dán, ale nejspolehlivějším způsobem jak překazit takový trestný čin, je jeho oznámení Policii ČR, nebo státnímu zastupitelství. Na druhé straně, pokud si je zdravotnický pracovník jist, tím, že učinil dostatečná opatření k tomu, aby nadále nemohl probíhat tento trestný čin, nebo že se dostatečně přesvědčil o tom, že již neprobíhá a jeho probíhání nehrozí a tato skutečnost je dostatečně dokumentována, není povinen jinými způsoby, zejména oznámením orgánům činným v trestním řízení, trestný čin překazit. Musí však dostatečně dokumentovat, že trestný čin překazil jiným způsobem.

Pokud je zdravotnický pracovník přesvědčen o tom, že rozhovor s matkou dítěte, která ujistila, že učiní veškerá opatření k zamezení pohlavního zneužívání dětí ve své domácnosti svým partnerem, případně ujistila, že už u ní její partner nežije, pak ač to zákon nestanoví, lze doporučit, aby toto sdělení bylo dostatečně podrobně uvedeno ve zdravotnické dokumentaci a aby tento zápis ve zdravotnické dokumentaci byl podepsán matkou dítěte, nebo jinou osobou, která tvrdí, že učinila opatření k překažení dalšího pokračování trestného činu, která klinický psycholog považuje za dostačující k tomu, aby v trestném činu nebylo možno nadále pokračovat.

Pokud si klinický psycholog nebo psycholog ve zdravotnictví není jist, zda opatření k překažení trestného činu pohlavního zneužívání, nebo jiného trestného činu, o kterém se dozvěděl a který je povinen překazit, je dostatečné, je třeba, i bez ohledu na stanovisko nezletilého pacienta, nebo jeho zákonných zástupců, učinit oznámení orgánům činným v trestním řízení, s tím, že si není jist, zda skutečně pouhým opatřením rodiny bude dalšímu pokračování trestného činu zabráněno.

Vedle trestných činů, které podléhají povinnému oznámení (vražda, těžké ublížení na zdraví, mučení a jiné nelidské a kruté zacházení, zbavení osobní svobody apod.) je trestným činem, který je povinen každý překazit také zabití, nedovolené přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy, loupež, vydírání, neoprávněné nakládání s osobními údaji, znásilnění, pohlavní zneužití a některé hospodářské trestné činy se škodou velkého rozsahu.

Ustanovení o nepřekažení trestného činu (§ 367 trestního zákoníku) a neoznámení trestného činu (§ 368 trestního zákoníku) v příloze přikládám.

V případě, kdy si není klinický psycholog nebo psycholog ve zdravotnictví jist, zda má, či nemá oznamovací povinnost, nebo povinnost překazit trestný čin, nebo jak má v těchto případech postupovat, je možno přímo i bez zprostředkování přes vedení Asociace klinických psychologů ČR, z.s. kontaktovat právníka Asociace klinických psychologů ČR, z.s., JUDr. Jana Macha na mailové adrese jan.mach@zdravotnicke-pravo.cz nebo na telefonu 224 210 500 a informovat se o tom, jak je vhodné dále postupovat.

Resumé:

Dozví-li se klinický psycholog nebo psycholog ve zdravotnictví hodnověrným způsobem o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán nebo je připravován trestný čin podléhající oznamovací povinnosti (uvedený v § 368 trestního zákoníku), neprodleně je povinen učinit o této skutečnosti prokazatelným způsobem oznámení Policii ČR nebo státnímu zastupitelství. O tom, že tak učinil, je třeba mít doklad. Dozví-li se hodnověrným způsobem, že je připravován, hrozí, nebo je páchán trestný čin nepodléhající oznamovací povinnosti, ale podléhající povinnosti překazit trestný čin (uvedený v § 367 trestního zákoníku, ale neuvedený v § 368 trestního zákoníku), je povinen jej překazit. Za překažení se považuje i oznámení policii nebo státnímu zastupitelství. Je-li si jist, že daný trestný čin již neprobíhá, nehrozí a není třeba činit opatření k jeho překažení, nebo že sám učinil dostatečná opatření k jeho překažení, která jsou dostatečně dokumentována, oznámení činit nemusí. Jde-li sice o trestný čin, ale není uveden ani v ustanovení § 368 ani § 367 trestního zákoníku, je klinický psycholog nebo psycholog ve zdravotnictví vázán povinnou mlčenlivostí, a to i vůči orgánům činným v trestním řízení.

JUDr. Jan Mach

advokát

právní zástupce Asociace klinických psychologů ČR, z.s.

Vážené kolegyně a vážení kolegové,

společně s paní prezidentkou si dovolujeme vás upozornit na téma novely zákona č. 48/1997 Sb.o veřejném zdravotním pojištění. Navrhovaná novela zákona se velmi necitlivě dotýkala podmínek provozování privátních praxí poskytovatelů zdravotní péče, včetně klinicko-psychologických praxí. 

V první příloze vám znovu nabízíme vyjádření prezidia (viz též rozeslaná příloha č. 2 zápisu z říjnového zasedání prezidia) a ve druhé příloze nabízíme vyjádření JUDr. Macha, které je připravené přímé pro nás, klinické psychology.

Aktuálně se zdá, že novela zákona s navrženými změnami nebude uskutečněna, ale je důležité, abyste byli o dané věci informováni.

Mgr. Hana Jahnová

1. viceprezidentka AKP ČR

V měsíci říjnu 2019 vyšel ve Sbírce zákonů nový zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech nahrazující dosavadní zákon o znalcích a tlumočnících. Tento zákon nabyde účinnosti dne 1. ledna 2021. Dále vyšla novela zákona o elektronické evidenci tržeb, která zakládá povinnost vedení elektronické evidence tržeb mimo jiné rovněž pro poskytovatele zdravotních služeb od 1. května 2020. Novela zákona o léčivech zavádí mimo jiné tzv. lékový záznam a stanoví některá pravidla pro elektronické recepty.

Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech č. 254/2019 Sb. účinný od 1. ledna 2021 stanoví nové podmínky pro jmenování soudním znalcem, podmínky pro ustavení znalecké kanceláře a nové podmínky pro znalecké ústavy. Dosud zapsaní soudní znalci mohou činnost soudního znalce vykonávat ještě pět let od nabytí účinnosti zákona. Znalecké ústavy musí do jednoho roku od účinnosti zákona doložit, že znaleckou činnost v jejich rámci vykonává alespoň jeden soudní znalec. Zákon stanoví nové podmínky pro jmenování soudních znalců – mimo jiné nejvyšší možné vzdělání v oboru, aktivní odborná praxe po jeho dosažení nejméně pět let, osvědčení profesní komory zřízené zákonem u profesí, kde je komora zřízena (ve zdravotnictví komory zřízené zákonem č. 220/1991 Sb.) a znaleckou zkoušku. Podmínky pro jmenování znalcem a přechodná ustanovení zákona zasílám v příloze.

Novela zákona o elektronické evidenci tržeb provedená zákonem č. 256/2019 Sb. stanoví v ustanovení § 11a podmínky, za kterých ve zdravotnictví není nutno provádět elektronickou evidenci tržeb a lze provádět evidenci formou papírových účtenek a papírového účetnictví. Text zasílám v příloze. Pokud poskytovatel zdravotních služeb nepřijímá platby v hotovosti, zavádět EET samozřejmě nemusí. To platí i tehdy, bude-li platby přijímat pouze na platební terminál prostřednictvím platebních karet.

Novela zákona o léčivech provedená zákonem č. 262/2019 Sb. stanoví mimo jiné povinnost bezplatně zaslat pacientovi identifikátor e-receptu dle jeho volby (emailem, sms zprávou) a zákaz reklamy v rámci tohoto zasílání, včetně zákazu jakéhokoli omezování volby poskytovatele lékárenské péče. Ustanovení § 81d zřizuje lékový záznam a stanoví pravidla jeho užívání. Nahlížet do lékového záznamu je oprávněn registrující poskytovatel, ošetřující lékař (každý lékař, který pacientovi předepisuje jakýkoli léčivý přípravek) a lékař ZZS. Platit bude patrně presumpce souhlasu pacienta s lékovým záznamem s tím, že pacient může vyslovit nesouhlas s vedením lékového záznamu, který je nutno respektovat. Pacient může rovněž udělit souhlas jen pro některého poskytovatele zdravotních nebo lékárenských služeb, svůj souhlas i nesouhlas může kdykoliv odvolat. Evidenci bude zajišťovat Správa souhlasů, která bude součástí systému e-recept. Podrobnosti má stanovit prováděcí právní předpis, který dosud vydán nebyl. V příloze zasílám podstatné části uvedeného zákona.

V Praze dne 31. října 2019

JUDr. Jan Mach

Opakovaně se setkáváme se situací, kdy jeden z rodičů nezletilého pacienta odmítá péči klinického psychologa, nebo dětského klinického psychologa o nezletilého pacienta, zatímco druhý z rodičů tuto péči, případně taková vyšetření požaduje.

Podle § 35 zákona o zdravotních službách a podmínkách jejích poskytování č. 372/2011 Sb. v platném znění, v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku, stačí souhlas jednoho ze zákonných zástupců s léčbou nezletilého pacienta. Není věcí zdravotnického pracovníka, v našem případě klinického psychologa, aby zjišťoval, jaké je stanovisko druhého ze zákonných zástupců. Pokud se tedy například dostaví ke klinickému psychologovi matka nezletilého dítěte s žádostí o jeho převzetí do péče, lze nezletilé dítě do péče převzít, aniž by si klinický psycholog zjišťoval, zda s tím souhlasí také otec. Je věcí a povinností matky, pokud otec není zbaven rodičovské odpovědnosti, aby sama otce informovala o tom, že zajistila dítěti zdravotní péči klinického psychologa. Není právem a ani povinností klinického psychologa ověřovat, zda tak učinila, či nikoli. 

Pokud však druhý se zákonných zástupců, sám kontaktuje klinického psychologa, a požaduje, aby péče o nezletilého byla v daném případě ukončena, a vysloví s ní svůj nesouhlas, je třeba v zásadě toto stanovisko respektovat. Výjimkou je pouze případ, kdy je poskytována tzv. neodkladná péče, kterou zdravotnický pracovník poskytne bez ohledu na stanovisko rodičů nezletilého vždy. Neodkladná péče je však stanovena poměrně úzce a restriktivně současným ustanovením § 5 odstavec 1 písmeno a) zákona č. 372/2011 Sb. v platném znění o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a to tak, že jejím účelem je zamezit nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé smrti, nebo vážnému ohrožení zdraví, nebo způsobují náhlou nebo intenzivní bolest, nebo náhlé změny chování pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí. Z této definice je tedy zřejmé, že ve většině případů, kdy dítě převzal do péče klinický psycholog, nepůjde o neodkladnou péči, pro kterou by bylo možno rozhodnout, že bude poskytnuta i bez souhlasu zákonných zástupců, resp. jednoho zákonného zástupce.

Rozhodně však nestačí stanovisko sdělené telefonicky, emailem nebo dopisem a je třeba k tomu, aby klinický psycholog respektoval stanovisko jednoho ze zákonných zástupců, že si nepřeje, aby dítě nadále bylo v jeho péči, postupovat v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o zdravotních službách.

Podle § 34 odstavec 3 zákona o zdravotních službách v platném znění pacientovi, kterému byla podána informace o zdravotním stavu nebo se podání informace vzdal, a který odmítá vyslovit souhlas s poskytnutím zdravotních služeb, nejde-li o případ, že jde zdravotní služby, které lze poskytnout bez souhlasu, je opakovaně podána informace o jeho zdravotním stavu v rozsahu a způsobem, ze kterého je zřejmé, že neposkytnutí zdravotních služeb může vážně poškodit jeho zdraví, nebo ohrozit život. Jestliže pacient i nadále odmítá vyslovit souhlas, učiní o tom písemné prohlášení (revers). 

Podle § 34 odstavec 5 téhož zákona písemné prohlášení o nesouhlasu s poskytnutím zdravotních služeb, popřípadě záznam o tomto nesouhlasu, kdy pacient odmítá učinit písemné prohlášení, je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, podepíše pacient a zdravotnický pracovník. Odmítá-li pacient záznam podepsat, zdravotnický pracovník tuto skutečnost do záznamu doplní a záznam podepíše zdravotnický pracovník a svědek. 

Z těchto ustanovení, které se plně uplatní i v případě souhlasu, či nesouhlasu zákonného zástupce s poskytnutím zdravotních služeb nezletilému pacientovi vyplývá, že v případě, že jeden ze zákonných zástupců kontaktuje klinického psychologa a žádá ukončení péče o nezletilé dítě, musí se osobně dostavit, ke klinickému psychologovi, ten je povinen ho informovat o možných důsledcích jeho rozhodnutí a o tom jaké důsledky pro zdravotní stav dítěte může mít ukončení péče klinického psychologa, a poté pokud zákonný zástupce trvá na tom, že tuto péči odmítá mu předloží k podpisu písemný informovaný nesouhlas, jehož vzor v příloze přikládám. Pokud zákonný zástupce nezletilého pacienta odmítne písemný informovaný nesouhlas podepsat, podepíše jej klinický psycholog a je třeba, aby jej podepsal alespoň jeden svědek, například jiný zdravotnický pracovník nebo druhý zákonný zástupce dítěte. Je samozřejmě lépe pokud klinický psycholog přesvědčí zákonného zástupce, aby s péčí vyslovil souhlas, nebo aby alespoň neodmítal podepsat písemný informovaný nesouhlas, protože jinak je poměrně obtížné, nemá-li klinický psycholog zdravotní sestru nebo sekretářku či asistentku, zajistit svědka, který záznam o odmítnutí podepíše – je to však nezbytné. 

Pokud by se zákonný zástupce nezletilého pacienta, který vyslovil nesouhlas s další péčí klinického psychologa, odmítl dostavit a přijmout poučení a podepsat informovaný nesouhlas – revers – pokračuje klinický psycholog v péči o nezletilého pacienta a zákonného zástupce, který projevuje nesouhlas, poučí o tom, že dokud nebude dodržen zákonný postup, nemůže od další péče o nezletilého pacienta upustit, jen na základě dopisu, či telefonátu.

V případě nejasností se lze obrátit na právního zástupce Asociace klinických psychologů ČR.

JUDr. Jan Mach

advokát

právní zástupce Asociace klinických psychologů ČR

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

minulý týden byla na internetovém portálu www.seznamzpravy.cz zveřejněna reportáž "Mlčení biskupů: nátlak a manipulace", ve které se objevila nahrávka rozhovoru a kontakt na naši kolegyni bez možnosti její autorizace. Za asociaci jsme redakci zaslali dopis, ve kterém se vymezujeme vůči jednotlivým postupům novinářů - zde je k dispozici.

Z informací paní kolegyně, paní Mgr. Jany Němečkové, se jí na základě našeho dopisu redakce omluvila. V obraze byly vymazány kontakty na paní magistru, údajně i změněny komentáře v reportáži. Příspěvek vyvolal diskusi o kontaktu s médii i mezi námi. Pokud byste měli podobné zkušenosti, můžete je s námi sdílet. 

prezidentka AKP ČR, Zuzana Svobodová

AKTUALIZACE (14.6.2019): Připojujeme právní stanovisko JUDr. Jana Macha.