Oznámení

Informace o povinnosti oznámit a překazit trestný čin klinickým psychologem nebo psychologem ve zdravotnictví a z toho pramenící výjimka v komunikaci s JUDr. Machem

Podnětem ke zpracování této informace byl dotaz klinické psycholožky, které nezletilá pacientka sdělila, že byla před několika roky sexuálně obtěžována partnerem své matky, který nebyl jejím otcem. Současně sdělila, že tento partner matky s nimi nadále žije ve společné domácnosti, ale již se podobného jednání nedopouští. Projevila však obavu, aby se podobného jednání nedopouštěl vůči její mladší sestře, byť zatím o tom žádné konkrétní poznatky neměla.

Při rozhovoru s matkou nezletilé pacientky tato přijala danou informaci velmi odpovědně, sdělila, že když jí oznámila dcera tuto skutečnost, s partnerem ji řešila a zaručuje, že na vše náležitě dohlédne a případ se již opakovat nebude. Její prohlášení a sdělení se jevilo jako věrohodné.

Na základě této skutečnosti klinická psycholožka vše zaznamenala do zdravotnické dokumentace a nepovažovala za nutné oznamovat podezření z pohlavního zneužívání orgánům činným v trestním řízení, byť o tom původně uvažovala. Učinila však dotaz na právníka Asociace klinických psychologů ČR, z.s., zda tento postup je správný a zda v daném případě neměla oznamovací povinnost.

K této situaci může často dojít a je třeba rozlišit mezi trestnými činy, které podléhají oznamovací povinnosti a které je vždy třeba prokazatelným způsobem neprodleně oznámit Policii ČR nebo státnímu zastupitelství a mezi trestnými činy, které nepodléhají povinné oznamovací povinnosti a podléhají pouze povinnosti překazit trestný čin, případně nepodléhají žádné z těchto povinností. K tomu v příloze přikládám ustanovení § 367 a 368 trestního zákoníku, kde je uveden taxativní výčet trestných činů podléhajících jednak pouze povinnosti překazit trestný čin (tedy nikoli oznamovací povinnosti) a taxativní výčet trestných činů podléhajících oznamovací povinnosti. Je třeba vzít v úvahu, že nesplnění oznamovací povinnosti, nebo povinnosti překazit trestný čin je trestným činem. Takového trestného činu se může dopustit i zdravotnický pracovník, který v případě oznamovací povinnosti nebo povinnosti překazit trestný čin není vázán povinnou mlčenlivostí a je povinen trestný čin oznámit nebo překazit. Odpovědnost za porušení práva na ochranu osobních údajů nebo porušení povinné mlčenlivosti v těchto případech v úvahu nepřipadá, s ohledem na zákonem stanovenou povinnost trestný čin oznámit nebo trestný čin překazit.

Pokud jde o povinnost oznámit trestný čin, pak není rozhodující, zda již nehrozí jeho opakování nebo pokračování, ale je rozhodující, že k trestnému činu došlo, nebo že má klinický psycholog informace, které svědčí o tom, že k trestnému činu dojít mohlo. Takovým trestným činem, který se nejčastěji objevuje v praxi lékařů a psychologů je týrání svěřené osoby. V případě týrání svěřené osoby je dána jednoznačně oznamovací povinnost každému, kdo se o takovém týrání dozvěděl, bez ohledu na to, kdy k týrání došlo a zda pokračuje, hrozí do budoucna, nebo již k němu nedochází. Oznámení nelze učinit pouze orgánu sociálně právní ochrany dětí pověřeného obecního úřadu (tento postup by nebyl splněním povinnosti oznámit, či překazit trestný čin), ale je třeba prokazatelným způsobem činit oznámení buď na Policii ČR, nebo u státního zastupitelství. Prokazatelný způsob je například zaslání informace datovou schránkou, nebo sepsání protokolu na úřadovně policie nebo státního zastupitelství. Za prokazatelný způsob rozhodně nelze považovat telefonickou informaci, byť by proběhla na lince 158, takovou informaci sice může zdravotnický pracovník policii telefonicky sdělit, vždy však musí trvat na tom, aby měl písemný doklad o tom, že oznámení učinil. Písemným dokladem je například kopie protokolu o podání trestního oznámení nebo alespoň potvrzení, že trestní oznámení bylo podáno, nebo kopie odeslané zprávy datovou schránkou. Další již méně časté případy, které podléhají oznamovací povinnosti a mohly by v praxi zdravotnického pracovníka připadat v úvahu je trestný čin vraždy, trestný čin úmyslného těžkého ublížení na zdraví, trestný čin mučení a jiného nelidského a krutého zacházení, trestný čin zbavení osobní svobody, trestný čin zneužití dítěte k výrobě pornografie, a již uvedený v praxi nejčastější trestný čin týrání svěřené osoby.

Překažení trestného činu se týká širšího okruhu trestných činů, ale spočívá pouze v povinnosti každého, tedy i zdravotnického pracovníka, pokud se hodnověrně dozvěděl, že se připravuje, nebo páchá trestný čin, tomuto trestnému činu zabránit, resp. jej překazit. Zákon přitom uznává, že většinou nelze trestný čin překazit jinak, než oznámením na Policii ČR nebo státnímu zastupitelství (žádnému jinému orgánu). V praxi klinických psychologů a psychologů ve zdravotnictví, zejména těch, kteří pracují s nezletilými pacienty, je pravděpodobně nejčastější trestný čin, který nepodléhá povinnosti oznámit, ale podléhá povinnosti překazit trestný čin, pokud by nadále probíhal, nebo do budoucna hrozil, trestný čin pohlavního zneužívání. Pokud tedy zdravotnický pracovník zjistí, že dochází k trestnému činu pohlavního zneužívání, které nadále probíhá, či pokračuje, nebo hrozí, že bude nadále probíhat a pokračovat, pak je povinen toto překazit. Způsob jak to učiní, není zákonem přesně dán, ale nejspolehlivějším způsobem jak překazit takový trestný čin, je jeho oznámení Policii ČR, nebo státnímu zastupitelství. Na druhé straně, pokud si je zdravotnický pracovník jist, tím, že učinil dostatečná opatření k tomu, aby nadále nemohl probíhat tento trestný čin, nebo že se dostatečně přesvědčil o tom, že již neprobíhá a jeho probíhání nehrozí a tato skutečnost je dostatečně dokumentována, není povinen jinými způsoby, zejména oznámením orgánům činným v trestním řízení, trestný čin překazit. Musí však dostatečně dokumentovat, že trestný čin překazil jiným způsobem.

Pokud je zdravotnický pracovník přesvědčen o tom, že rozhovor s matkou dítěte, která ujistila, že učiní veškerá opatření k zamezení pohlavního zneužívání dětí ve své domácnosti svým partnerem, případně ujistila, že už u ní její partner nežije, pak ač to zákon nestanoví, lze doporučit, aby toto sdělení bylo dostatečně podrobně uvedeno ve zdravotnické dokumentaci a aby tento zápis ve zdravotnické dokumentaci byl podepsán matkou dítěte, nebo jinou osobou, která tvrdí, že učinila opatření k překažení dalšího pokračování trestného činu, která klinický psycholog považuje za dostačující k tomu, aby v trestném činu nebylo možno nadále pokračovat.

Pokud si klinický psycholog nebo psycholog ve zdravotnictví není jist, zda opatření k překažení trestného činu pohlavního zneužívání, nebo jiného trestného činu, o kterém se dozvěděl a který je povinen překazit, je dostatečné, je třeba, i bez ohledu na stanovisko nezletilého pacienta, nebo jeho zákonných zástupců, učinit oznámení orgánům činným v trestním řízení, s tím, že si není jist, zda skutečně pouhým opatřením rodiny bude dalšímu pokračování trestného činu zabráněno.

Vedle trestných činů, které podléhají povinnému oznámení (vražda, těžké ublížení na zdraví, mučení a jiné nelidské a kruté zacházení, zbavení osobní svobody apod.) je trestným činem, který je povinen každý překazit také zabití, nedovolené přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy, loupež, vydírání, neoprávněné nakládání s osobními údaji, znásilnění, pohlavní zneužití a některé hospodářské trestné činy se škodou velkého rozsahu.

Ustanovení o nepřekažení trestného činu (§ 367 trestního zákoníku) a neoznámení trestného činu (§ 368 trestního zákoníku) v příloze přikládám.

V případě, kdy si není klinický psycholog nebo psycholog ve zdravotnictví jist, zda má, či nemá oznamovací povinnost, nebo povinnost překazit trestný čin, nebo jak má v těchto případech postupovat, je možno přímo i bez zprostředkování přes vedení Asociace klinických psychologů ČR, z.s. kontaktovat právníka Asociace klinických psychologů ČR, z.s., JUDr. Jana Macha na mailové adrese jan.mach@zdravotnicke-pravo.cz nebo na telefonu 224 210 500 a informovat se o tom, jak je vhodné dále postupovat.

Resumé:

Dozví-li se klinický psycholog nebo psycholog ve zdravotnictví hodnověrným způsobem o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán nebo je připravován trestný čin podléhající oznamovací povinnosti (uvedený v § 368 trestního zákoníku), neprodleně je povinen učinit o této skutečnosti prokazatelným způsobem oznámení Policii ČR nebo státnímu zastupitelství. O tom, že tak učinil, je třeba mít doklad. Dozví-li se hodnověrným způsobem, že je připravován, hrozí, nebo je páchán trestný čin nepodléhající oznamovací povinnosti, ale podléhající povinnosti překazit trestný čin (uvedený v § 367 trestního zákoníku, ale neuvedený v § 368 trestního zákoníku), je povinen jej překazit. Za překažení se považuje i oznámení policii nebo státnímu zastupitelství. Je-li si jist, že daný trestný čin již neprobíhá, nehrozí a není třeba činit opatření k jeho překažení, nebo že sám učinil dostatečná opatření k jeho překažení, která jsou dostatečně dokumentována, oznámení činit nemusí. Jde-li sice o trestný čin, ale není uveden ani v ustanovení § 368 ani § 367 trestního zákoníku, je klinický psycholog nebo psycholog ve zdravotnictví vázán povinnou mlčenlivostí, a to i vůči orgánům činným v trestním řízení.

JUDr. Jan Mach

advokát

právní zástupce Asociace klinických psychologů ČR, z.s.

Novela zákona č. 48/1997 Sb.o veřejném zdravotním pojištění

Vážené kolegyně a vážení kolegové,

společně s paní prezidentkou si dovolujeme vás upozornit na téma novely zákona č. 48/1997 Sb.o veřejném zdravotním pojištění. Navrhovaná novela zákona se velmi necitlivě dotýkala podmínek provozování privátních praxí poskytovatelů zdravotní péče, včetně klinicko-psychologických praxí.

V první příloze vám znovu nabízíme vyjádření prezidia (viz též rozeslaná příloha č. 2 zápisu z říjnového zasedání prezidia) a ve druhé příloze nabízíme vyjádření JUDr. Macha, které je připravené přímé pro nás, klinické psychology.

Aktuálně se zdá, že novela zákona s navrženými změnami nebude uskutečněna, ale je důležité, abyste byli o dané věci informováni.

Mgr. Hana Jahnová

1. viceprezidentka AKP ČR

Informace o novém zákonu o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, novela zákona o elektronické evidenci tržeb a novela zákona o léčivech

V měsíci říjnu 2019 vyšel ve Sbírce zákonů nový zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech nahrazující dosavadní zákon o znalcích a tlumočnících. Tento zákon nabyde účinnosti dne 1. ledna 2021. Dále vyšla novela zákona o elektronické evidenci tržeb, která zakládá povinnost vedení elektronické evidence tržeb mimo jiné rovněž pro poskytovatele zdravotních služeb od 1. května 2020. Novela zákona o léčivech zavádí mimo jiné tzv. lékový záznam a stanoví některá pravidla pro elektronické recepty.

Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech č. 254/2019 Sb. účinný od 1. ledna 2021 stanoví nové podmínky pro jmenování soudním znalcem, podmínky pro ustavení znalecké kanceláře a nové podmínky pro znalecké ústavy. Dosud zapsaní soudní znalci mohou činnost soudního znalce vykonávat ještě pět let od nabytí účinnosti zákona. Znalecké ústavy musí do jednoho roku od účinnosti zákona doložit, že znaleckou činnost v jejich rámci vykonává alespoň jeden soudní znalec. Zákon stanoví nové podmínky pro jmenování soudních znalců – mimo jiné nejvyšší možné vzdělání v oboru, aktivní odborná praxe po jeho dosažení nejméně pět let, osvědčení profesní komory zřízené zákonem u profesí, kde je komora zřízena (ve zdravotnictví komory zřízené zákonem č. 220/1991 Sb.) a znaleckou zkoušku. Podmínky pro jmenování znalcem a přechodná ustanovení zákona zasílám v příloze.

Novela zákona o elektronické evidenci tržeb provedená zákonem č. 256/2019 Sb. stanoví v ustanovení § 11a podmínky, za kterých ve zdravotnictví není nutno provádět elektronickou evidenci tržeb a lze provádět evidenci formou papírových účtenek a papírového účetnictví. Text zasílám v příloze. Pokud poskytovatel zdravotních služeb nepřijímá platby v hotovosti, zavádět EET samozřejmě nemusí. To platí i tehdy, bude-li platby přijímat pouze na platební terminál prostřednictvím platebních karet.

Novela zákona o léčivech provedená zákonem č. 262/2019 Sb. stanoví mimo jiné povinnost bezplatně zaslat pacientovi identifikátor e-receptu dle jeho volby (emailem, sms zprávou) a zákaz reklamy v rámci tohoto zasílání, včetně zákazu jakéhokoli omezování volby poskytovatele lékárenské péče. Ustanovení § 81d zřizuje lékový záznam a stanoví pravidla jeho užívání. Nahlížet do lékového záznamu je oprávněn registrující poskytovatel, ošetřující lékař (každý lékař, který pacientovi předepisuje jakýkoli léčivý přípravek) a lékař ZZS. Platit bude patrně presumpce souhlasu pacienta s lékovým záznamem s tím, že pacient může vyslovit nesouhlas s vedením lékového záznamu, který je nutno respektovat. Pacient může rovněž udělit souhlas jen pro některého poskytovatele zdravotních nebo lékárenských služeb, svůj souhlas i nesouhlas může kdykoliv odvolat. Evidenci bude zajišťovat Správa souhlasů, která bude součástí systému e-recept. Podrobnosti má stanovit prováděcí právní předpis, který dosud vydán nebyl. V příloze zasílám podstatné části uvedeného zákona.

V Praze dne 31. října 2019

JUDr. Jan Mach

Postup klinického psychologa v případě, kdy jeden z rodičů odmítá vyšetření nebo terapii

Opakovaně se setkáváme se situací, kdy jeden z rodičů nezletilého pacienta odmítá péči klinického psychologa, nebo dětského klinického psychologa o nezletilého pacienta, zatímco druhý z rodičů tuto péči, případně taková vyšetření požaduje.

Podle § 35 zákona o zdravotních službách a podmínkách jejích poskytování č. 372/2011 Sb. v platném znění, v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku, stačí souhlas jednoho ze zákonných zástupců s léčbou nezletilého pacienta. Není věcí zdravotnického pracovníka, v našem případě klinického psychologa, aby zjišťoval, jaké je stanovisko druhého ze zákonných zástupců. Pokud se tedy například dostaví ke klinickému psychologovi matka nezletilého dítěte s žádostí o jeho převzetí do péče, lze nezletilé dítě do péče převzít, aniž by si klinický psycholog zjišťoval, zda s tím souhlasí také otec. Je věcí a povinností matky, pokud otec není zbaven rodičovské odpovědnosti, aby sama otce informovala o tom, že zajistila dítěti zdravotní péči klinického psychologa. Není právem a ani povinností klinického psychologa ověřovat, zda tak učinila, či nikoli.

Pokud však druhý se zákonných zástupců, sám kontaktuje klinického psychologa, a požaduje, aby péče o nezletilého byla v daném případě ukončena, a vysloví s ní svůj nesouhlas, je třeba v zásadě toto stanovisko respektovat. Výjimkou je pouze případ, kdy je poskytována tzv. neodkladná péče, kterou zdravotnický pracovník poskytne bez ohledu na stanovisko rodičů nezletilého vždy. Neodkladná péče je však stanovena poměrně úzce a restriktivně současným ustanovením § 5 odstavec 1 písmeno a) zákona č. 372/2011 Sb. v platném znění o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a to tak, že jejím účelem je zamezit nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé smrti, nebo vážnému ohrožení zdraví, nebo způsobují náhlou nebo intenzivní bolest, nebo náhlé změny chování pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí. Z této definice je tedy zřejmé, že ve většině případů, kdy dítě převzal do péče klinický psycholog, nepůjde o neodkladnou péči, pro kterou by bylo možno rozhodnout, že bude poskytnuta i bez souhlasu zákonných zástupců, resp. jednoho zákonného zástupce.

Rozhodně však nestačí stanovisko sdělené telefonicky, emailem nebo dopisem a je třeba k tomu, aby klinický psycholog respektoval stanovisko jednoho ze zákonných zástupců, že si nepřeje, aby dítě nadále bylo v jeho péči, postupovat v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o zdravotních službách.

Podle § 34 odstavec 3 zákona o zdravotních službách v platném znění pacientovi, kterému byla podána informace o zdravotním stavu nebo se podání informace vzdal, a který odmítá vyslovit souhlas s poskytnutím zdravotních služeb, nejde-li o případ, že jde zdravotní služby, které lze poskytnout bez souhlasu, je opakovaně podána informace o jeho zdravotním stavu v rozsahu a způsobem, ze kterého je zřejmé, že neposkytnutí zdravotních služeb může vážně poškodit jeho zdraví, nebo ohrozit život. Jestliže pacient i nadále odmítá vyslovit souhlas, učiní o tom písemné prohlášení (revers).

Podle § 34 odstavec 5 téhož zákona písemné prohlášení o nesouhlasu s poskytnutím zdravotních služeb, popřípadě záznam o tomto nesouhlasu, kdy pacient odmítá učinit písemné prohlášení, je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, podepíše pacient a zdravotnický pracovník. Odmítá-li pacient záznam podepsat, zdravotnický pracovník tuto skutečnost do záznamu doplní a záznam podepíše zdravotnický pracovník a svědek.

Z těchto ustanovení, které se plně uplatní i v případě souhlasu, či nesouhlasu zákonného zástupce s poskytnutím zdravotních služeb nezletilému pacientovi vyplývá, že v případě, že jeden ze zákonných zástupců kontaktuje klinického psychologa a žádá ukončení péče o nezletilé dítě, musí se osobně dostavit, ke klinickému psychologovi, ten je povinen ho informovat o možných důsledcích jeho rozhodnutí a o tom jaké důsledky pro zdravotní stav dítěte může mít ukončení péče klinického psychologa, a poté pokud zákonný zástupce trvá na tom, že tuto péči odmítá mu předloží k podpisu písemný informovaný nesouhlas, jehož vzor v příloze přikládám. Pokud zákonný zástupce nezletilého pacienta odmítne písemný informovaný nesouhlas podepsat, podepíše jej klinický psycholog a je třeba, aby jej podepsal alespoň jeden svědek, například jiný zdravotnický pracovník nebo druhý zákonný zástupce dítěte. Je samozřejmě lépe pokud klinický psycholog přesvědčí zákonného zástupce, aby s péčí vyslovil souhlas, nebo aby alespoň neodmítal podepsat písemný informovaný nesouhlas, protože jinak je poměrně obtížné, nemá-li klinický psycholog zdravotní sestru nebo sekretářku či asistentku, zajistit svědka, který záznam o odmítnutí podepíše – je to však nezbytné.

Pokud by se zákonný zástupce nezletilého pacienta, který vyslovil nesouhlas s další péčí klinického psychologa, odmítl dostavit a přijmout poučení a podepsat informovaný nesouhlas – revers – pokračuje klinický psycholog v péči o nezletilého pacienta a zákonného zástupce, který projevuje nesouhlas, poučí o tom, že dokud nebude dodržen zákonný postup, nemůže od další péče o nezletilého pacienta upustit, jen na základě dopisu, či telefonátu.

V případě nejasností se lze obrátit na právního zástupce Asociace klinických psychologů ČR.

JUDr. Jan Mach

advokát

právní zástupce Asociace klinických psychologů ČR

Reakce AKP ČR na reportáž www.seznamzpravy.cz "Mlčení biskupů: nátlak a manipulace" ze dne 29.5.2019 (aktualizováno)

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

minulý týden byla na internetovém portálu www.seznamzpravy.cz zveřejněna reportáž "Mlčení biskupů: nátlak a manipulace", ve které se objevila nahrávka rozhovoru a kontakt na naši kolegyni bez možnosti její autorizace. Za asociaci jsme redakci zaslali dopis, ve kterém se vymezujeme vůči jednotlivým postupům novinářů - zde je k dispozici.

Z informací paní kolegyně, paní Mgr. Jany Němečkové, se jí na základě našeho dopisu redakce omluvila. V obraze byly vymazány kontakty na paní magistru, údajně i změněny komentáře v reportáži. Příspěvek vyvolal diskusi o kontaktu s médii i mezi námi. Pokud byste měli podobné zkušenosti, můžete je s námi sdílet.

prezidentka AKP ČR, Zuzana Svobodová

AKTUALIZACE (14.6.2019): Připojujeme právní stanovisko JUDr. Jana Macha.

Označení odbornosti "klinický psycholog" zůstává nedotčeno

Zákon č. 284/2018 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 96/2004 Sb., provedl legislativně – technickou formální úpravu spočívající ve vypuštění označení specialisty „Klinický psycholog“ ze zákona, jejímž účelem bylo sjednocení systematiky právní úpravy. Označení specialisty Klinický psycholog a Dětský klinický psycholog již bylo uvedeno v nařízení vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, ve znění nařízení vlády č. 164/2018 Sb., (dále jen „nařízení vlády č. 31/2010 Sb.).

Zákon č. 96/2004 Sb. tak upravuje podmínky vzdělávání a označení nelékařských zdravotnických povolání s odbornou způsobilostí, včetně Psychologa ve zdravotnictví.

Na základě zákonného zmocnění jsou pak v nařízení vlády č. 31/2010 Sb., uvedeny názvy oborů specializačního vzdělávání a označení odborností všech zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, včetně oborů a označení odbornosti specialisty Klinická psychologie - Klinický psycholog, Dětská klinická psychologie - Dětský klinický psycholog a Psychoterapie - Psychoterapeut.

Výše uvedená legislativně technická úprava nemá na označení odbornosti, práv, natož vážnost jednotlivých specialistů žádný vliv. Není také důvod ani pro provádění změny označení specialisty v dokumentech, vizitkách ani jmenovkách.

Osoba, která zdárně ukončila specializační vzdělávání v oboru Klinická psychologie atestační zkouškou, získala tímto specializovanou způsobilost v oboru Klinická psychologie a je oprávněna užívat označení Klinický psycholog.

Zdroj: MZČR, publikováno 19.2.2019, citováno dne 3.6.2019

Programové prohlášení Prezidia AKP ČR pro volební období leden 2019 až prosinec 2022

Programové prohlášení Prezidia AKP ČR

pro volební období leden 2019 až prosinec 2022


Obsah


Preambule a zásadní priority prezidia

Hlavní strategické směry


1. Komunikace a organizace spolupráce s členskou základnou

2. Komunikace s odbornou i laickou veřejností

3. Právní zakotvení vzdělávání v oboru

4. Reforma péče o duševní zdraví

5. Zlepšení podmínek pro poskytování klinicko-psychologické péče v rámci státního i privátního sektoru

6. Specializační vzdělávání

7. Celoživotní vzdělávání (CŽV)

8. Věda a výzkum v klinické psychologii


Preambule a zásadní priority prezidia


AKP ČR vstupuje do 28. roku své existence jako stabilní odborná a profesní společnost, která sdružuje většinu klinických psychologů působících v rámci českého zdravotnictví. Prezidium AKP ČR chce ve své činnosti efektivně rozvíjet v posledních letech započatý směr vývoje všech čtyř našich profesí s respektem k tradici a důrazem na aktuální potřeby oboru.

V prostoru uvnitř asociace vnímáme potřebu navázat na úsilí o větší transparentnost, efektivnější komunikaci, vzájemné naslouchání a spolupráci mezi jednotlivými organizačními složkami asociace (prezidium, pobočky a jejich rady, odborná rada, mimořádní i řádní členové). Chceme aktivně působit při získávání nových členů.

Chceme i nadále usilovat o vysokou odbornou úroveň našeho oboru, zejména cestou adekvátního zákonného zakotvení, např. přechodem do zákona č. 95/2004 Sb. a vznikem České komory klinických psychologů. Nezbytné je rovněž vyjasnění situace kolem vzdělávání a poskytování psychoterapeutické péče v rámci zdravotnictví.


Hlavní strategické směry


1. Komunikace a organizace spolupráce s členskou základnou

  • Efektivněji prezentovat výsledky práce AKP ČR
  • Vytvořit nové webové stránky
  • Zveřejňovat zápisy z jednání
  • Zveřejňovat tiskové zprávy zástupců AKP ČR z jednání, např. na MZ ČR, na VZP ČR
  • Vytvořit funkční interní databázi členů, a dále databázi veřejnou
  • Zveřejňovat plán rozpočtu a finanční hospodaření
  • Zveřejňovat relevantní právní informace
  • Organizovat spolupráci v rámci asociace – vytvářet pracovní skupiny cíleně se zaměřující na jednotlivé stanovené priority, vytvářet diskusní fóra dle potřeby
  • Angažovat aktivní členy poboček v práci pro pobočku, následně pro radu pobočky, pro prezidium
  • Podpořit vstup nových členů do asociace – aktuálně zejména kolegů v předatestační přípravě a kolegů v zaměstnaneckém poměru
  • Zpřístupnit informace o našem oboru a fungování asociace již v rámci pregraduálního studia psychologie


2. Komunikace s odbornou i laickou veřejností

  • Nadále prohlubovat komunikaci s odbornými lékařskými i nelékařskými společnostmi
  • Nadále prohlubovat spolupráci s Katedrou klinické psychologie a Katedrou psychoterapie IPVZ v Praze
  • Nadále prohlubovat komunikaci s MZ ČR, ostatními ministerstvy, se zdravotními pojišťovnami a dalšími institucemi
  • Vstupovat do kontaktu s pacientskými organizacemi
  • Nadále vyvíjet tlak na zvýšení dostupnosti péče klinických psychologů
  • Prezentace oboru navenek (spolupráce s PR agenturou, odborné výstupy ve sdělovacích prostředcích)


3. Právní zakotvení vzdělávání v oboru

  • Aktivně usilovat o stabilní zákonné zakotvení klinické psychologie i psychoterapie
  • Právně upevnit obor dětská klinická psychologie
  • Pokračovat v trendu, kdy dlouhodobě a stabilně deklarujeme úzké propojení výkonu naší profese s lékařskými odbornostmi, upozorňujeme na podobnost systému vzdělávání, současně i na potřebu zachovat jednotná kritéria nástavbového specializačního vzdělávání v psychoterapii


4. Reforma péče o duševní zdraví

  • Intenzivnější zapojení do reformy
  • Podpořit zapojení většího počtu klinických psychologů do pracovních skupin reformy
  • Zdůrazňovat a posilovat význam samostatných klinicko-psychologických pracovišť v rámci reformy a usilovat o rozšíření jejich sítě
  • I při postupném redukování počtu chronických lůžek zejména v psychiatrických nemocnicích postupně navyšovat počty psychologů ve zdravotnictví a klinických psychologů v lůžkových zařízeních, a rozšiřovat tak dostupnost jejich péče a možnosti specializačního vzdělávání
  • Podílet se na vytváření koncepce nových forem péče


5. Zlepšení podmínek pro poskytování klinicko-psychologické péče v rámci státního i privátního sektoru

  • Usilovat o zlepšení platových a pracovních podmínek klinických psychologů - zaměstnanců
  • Podporovat rozšiřování samostatných oddělení klinické psychologie v rámci zdravotnických zařízení, zejména zřizovaných MZ ČR a kraji
  • Podporovat vznik klinicko-psychologických úvazků na somatických odděleních nemocnic
  • Jednat se zdravotními pojišťovnami o navýšení dostupnosti péče klinických a dětských klinických psychologů
  • Usilovat o výkon revizní činnosti zdravotních pojišťoven klinickými psychology. Podporovat kolegyně a kolegy, kteří o tuto činnost mají zájem
  • Podporovat sjednocení a zmírňování podmínek pro zřizování ambulantních pracovišť
  • Účastnit se dohodovacích řízení


6. Specializační vzdělávání

  • Spolupracovat s akademickými psychologickými pracovišti, která zajišťují vzdělávání v akreditovaném kvalifikačním kurzu „Psycholog ve zdravotnictví“
  • Spolupracovat s Katedrou klinické psychologie a Katedrou psychoterapie IPVZ
  • Podporovat rezidenční místa
  • Podporovat ambulantní i lůžková školící pracoviště
  • Zajišťovat účast členů AKP ČR v komisi při atestacích z klinické, dětské klinické psychologie a výhledově psychoterapie


7. Celoživotní vzdělávání (CŽV)

  • Garantovat CŽV klinických psychologů a podporovat pořádání akreditovaných akcí
  • Průběžně aktualizovat Předpis CŽV (systém akreditací akcí CŽV) a dále zajišťovat vydávání Diplomů CŽV


8. Věda a výzkum v klinické psychologii

  • Navázat spolupráci s vědeckými pracovišti relevantními našemu oboru
  • Podílet se na grantových a výzkumných projektech


Zvolené strategické směry jsou pro nás zásadní, jejich řešení je dlouhodobé a v jistých případech překračuje horizont tohoto volebního období. Prezidium AKP ČR zve každého, kdo by se chtěl podílet na realizaci našich programových priorit, k aktivní spolupráci.

Za Prezidium AKP ČR, dne 10.4.2019

Mgr. Zuzana Svobodová, prezidentka AKP ČR

Vloženo: 11.5.2019

Informace z pracovních schůzek na Ministerstvu zdravotnictví ČR ve dnech 13.2. a 19.2.2019

Schůzka 13.2.2019

Přítomni:Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. – MZ ČR, náměstek pro zdravotní péčiMgr. Alice Strnadová, MBA – MZ ČR, ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání. Hlavní sestra ČRMgr. Lucie Krausová – MZ ČR, ředitelka odboru legislativníhoMgr. Zuzana Svobodová, Mgr. Hana Jahnová, Mgr. Oldřich Ďurech – AKP ČR

Obsah setkání:

  1. Dodáno stanovisko Katedry klinické psychologie IPVZ, které je v souladu s AKP ČR, diferencující specializovanou péči oboru dětská klinická psychologie (DKP) – MZ ČR převzato.
  2. Představena naše práce na úkolech vyplývajících ze schůzky dne 23.1.2019
    • předložena pracovní verze zákona č. 95/2004 Sb. s integrací oboru KP, včetně pracovní verze důvodové zprávy k přechodu do zákona
    • předložena pracovní verze nové koncepce oboru KP
    • v diskusi probrána „pro a proti“ setrvání KP v zákoně č. 96/2004 Sb. či přechodu do zákona č. 95/2004 Sb.
    • diskutována aktuální podoba zákona č. 96/2004 Sb. § 22 ve smyslu označování odbornosti klinický psycholog ve zdravotnických zařízeních, které jsou zřizovány přímo ministerstvem zdravotnictví (kliničtí psychologové se na některých pracovištích stávají psychology ve zdravotnictví, není akceptováno celé dlouhé nové označení KP); MZ ČR připraví oficiální stanovisko k označení odbornosti klinický psycholog, které bude zveřejněno na webových stránkách MZ ČR
    • vzhledem k velké legislativní změně, která by s přechodem do zákona č. 95/2004 Sb. souvisela, ze strany MZ ČR vyslovena potřeba, abychom měli vyjednánu podporu odborností zahrnutých v daném zákoně
    • současně ze strany MZ ČR vyjádřeno porozumění pro naše argumenty - nejen po stránce výkonu povolání, diagnostiky i péče o pacienty, kde je podobnost s lékařskými profesemi významná, ale i po stránce legislativní.
  3. Z naší strany jasně vyjádřen zájem o to, aby byla legislativně podpořena možnost nadstavbového vzdělávání lékařů v psychoterapii. Pojmenovány negativní důsledky toho, že lékaři se aktuálně v psychoterapii nemohou vzdělávat. Probrán historický kontext zákonného „rozdělení“ lékařských oborů a oboru KP a náš trvající zájem na tom, aby vzdělávání v psychoterapii probíhalo dle obdobných pravidel. Hlavním argumentem z naší strany byla podpora spolupráce zdravotnických odborností, v rámci komplexní psychoterapeutické a psychosomatické léčby
  4. Diskutována vhodnost otevřených setkání nad ujasněním terminologie při poskytování psychoterapeutické péče. Pan náměstek Prymula vyjadřuje otevřenost organizovat tato setkání na půdě MZ ČR
  5. Představen náš zájem o spolupráci v rámci reformy péče o duševní zdraví, dosavadní kroky k integraci do pracovních skupin, současně i potřeba v rámci spolupráce jak zachovat dosavadní funkční formy klinicko-psychologické péče, tak i potřeba získat od zdravotních pojišťoven větší ochotu k navazování smluvních vztahů pro poskytování KP i psychoterapeutické péče. Ze strany MZ vyjádřena podpora
  6. Probráno celoživotní vzdělávání dle zákona č. 96/2004 Sb. zdravotnický pracovník je povinen se celoživotně vzdělávat. Profesní organizace je kompetentní vytvářet podmínky celoživotního vzdělávání.

Schůzka 19.2.2019

Přítomni:Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA – ministr zdravotnictví ČRProf. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D – MZ ČR, náměstek pro zdravotní péčiMgr. Lucie Krausová – MZ ČR, ředitelka odboru legislativníhoMUDr. David Kasal, MHA - poslanec Parlamentu ČR, člen Výboru pro zdravotnictví PS PČRMarta Pečeňová – členka Odborné skupiny Vládního výboru pro zdravotně postižené občany pro koncepční řešení problematiky života osob s PASMgr. Zuzana Svobodová, Mgr. Hana Jahnová – AKP ČR

Obsah setkání:

  1. Z naší strany nastíněna motivace k setkání, průběh dosavadních schůzek na MZ ČR v tomto roce. Pan ministr i pan náměstek Prymula vyjadřují respekt k našemu zájmu přejít do zákona č. 95. Projednávány jednotlivosti – pan ministr zajímá se o naše odborné argumenty (předkládáme v rozpracované důvodové zprávě), hovoří o potřebě ujistit se o souladu s evropskou legislativou (toto otázka na odbor legislativní). Potvrzujeme náš zájem o ukotvení možnosti nadstavbového vzdělávání v psychoterapii jak pro klinické psychology, tak i lékaře. V této souvislosti objasňujeme význam případného ustanovení České komory klinických psychologů pro podporu odborného výkonu našeho povolání, argumenty akceptovány. Potvrzen náš úkol ze schůzky dne 13.2. – jednat s odbornými společnostmi, zajistit si jejich podporu pro naše kroky, než budou započaty legislativní práce v rámci MZ ČR.
  2. Podpora dětské klinické psychologie: diskutována potřeba podpory oboru. Ze strany MZ ČR vnímána obtíž, že vzdělávání v DKP je časově příliš náročné, nenabízí výhled na navýšení počtu DKP, proto doporučeno zkrácení doby přípravy DKP. Hovoříme o stanovisku AKP ČR z roku 2015, kdy v rámci novelizace zákona č. 95 i 96 byla délka specializačního vzdělávání v KP zkrácena na 4 roky při zachování odbornosti Přislíbeno toto probrat v rámci prezidia a odborné rady. Společným konsenzem však při schůzce zůstává, že změny v délce vzdělávání nesmí ovlivnit úroveň naší odbornosti. Na závěr schůzky sdělena pozitivní informace - za podpory p. náměstka Podhrázkého byl podepsán projekt pro specializační vzdělávání v DKP.
  3. Ze strany pana náměstka Prymuly opětovně deklarován zájem MZ ČR na vymezení terminologie pro poskytování psychoterapie.
  4. Vzhledem k času setkání jen krátce zmíněny naše snahy integrovat se do reformy péče o duševní zdraví, formálně akceptováno.
  5. S panem poslancem Kasalem domluveno, že vypracujeme formát nových výkonů pro KP a DKP, včetně změn v indexaci výkonů KP.

Jako součást zápisu vkládáme pro další diskusi na prezidiu a odborné radě 5 příloh (viz. níže) – dokumenty týkající se pracovní verze novely zákona č. 95/2004 Sb.; pracovní verzi koncepce oboru a stanovisko Katedry klinické psychologie IPVZ vymezující kompetence DKP.

Zapsaly: Zuzana Svobodová, Hana Jahnová dne 25.2.2019.

Vloženo: 7.3.2019

Informace ke kvalifikaci v psychoterapii

Formalizovaná podoba kvalifikace v psychoterapii se v ČR uplatňuje od devadesátých let. Vstupními podmínkami vždy byly atestace z klinického lékařského oboru či atestace v klinické psychologii a akreditovaný psychoterapeutický výcvik.

Formou této kvalifikace byla nejprve tzv. Funkční specializace v psychoterapii. Tu udělovala Subkatedra psychoterapie IPVZ, měla formu atestační zkoušky (kazuistika, po jedné otázce ze tří okruhů). Tato forma kvalifikace byla později ze strany MZ zrušena. Na podnět MZ ČR Česká psychoterapeutická společnost ČLS JEP v roce 2009 připravila Certifikovaný kurz v psychoterapii jako ekvivalent (praktický průběh zkoušky byl stejný jako dřív, jen přibyl týden teoretické výuky). Tento kurz MZ ČR akreditovalo a v roce 2013 reakreditovalo. V roce 2016 zasáhlo MZ znovu a akreditaci odejmulo s tím, že není možné, aby lékaři absolvovali certifikovaný kurz, protože ten je akreditovaný podle zákona 96/2004 - a podle toho se lékaři vzdělávat nemohou. ČPtS ČLS JEP se mnohokrát odvolávala, věc řešila i Rozkladová komise MZ, ale závěr MZ ČR byla akreditace kurzu pouze pro klinické psychology. Od jara 2016 tedy psychiatři (a ostatní lékaři) žádnou formalizovanou kvalifikaci v psychoterapii získávat nemohou. Pro ně se chystá projekt kvalifikačního kurzu, ale zatím je ve stadiu příprav.

Pokud jde o klinické psychology, ti mohli absolvovat zmíněný certifikovaný kurz až do září 2018, kdy vstoupila v platnost novela nařízení vlády č. 31/2010, která pro klinické psychology nově ustanovila atestační zkoušku z psychoterapie, kterou bude zabezpečovat IPVZ. Tím, jak toto NV vstoupilo v platnost, byl CK pozastaven. Ti, kdo se do stanoveného termínu přihlásilii, ho mohli absolvovat, ale vstoupit se do něj již nedá. V současné době je hotov návrh Vzdělávacího programu, podle něhož by specializační vzdělávání v psychoterapii mělo probíhat. Tento návrh je aktuálně předmětem dalšího schvalování. Poté, co vejde v platnost (doufáme, že by se tak mohlo stát v průběhu prvního pololetí roku 2019), bude možno tuto atestaci složit. Aktuálně to nelze.

IPVZ (Katedra klinické psychologie a Katedra psychoterapie) se snaží o to, aby jak pro klinické psychology, tak i psychiatry bylo co nejdříve možné opět zkoušku z psychoterapie skládat. Společnými silami organizujeme supervizní semináře s názvem Základy systematické psychoterapie (najdete je v seznamu vzdělávacích akcí obou kateder). V současné době vás na nich rádi přivítáme ze zájmu, poté, co se opět podaří definovat formalizovanou podobu zkoušky z psychoterapie, stanou se opět povinným požadavkem.

Zpracoval PhDr. Pavel Král, Ph.D., doplnil PhDr. Karel Koblic. 12.2.2019

Vloženo: 27.2.2019

Dotazník "Národního akčního plánu pro duševní zdraví pro období 2020-2030" - výstup za AKP ČR

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

zde vám předkládáme výstupy k dotazníku "Národního akčního plánu pro duševní zdraví pro období 2020-2030" - zpracovali jsme je na výzvu MZ ve spolupráci Prezidia, včetně vedení poboček, a Odborné rady AKP ČR. Všem zainteresovaným kolegům děkujeme za účast a zpětné vazby. Výstupy máte možnost si přečíst v odkazu.

S pozdravem, Zuzana Svobodová

Dotazník pro NAPDZ 2030 - výstup
Vloženo: 27.2.2019

Oznámení pro členy AKP ČR týkající se Nařízení vlády č. 31/2010 Sb.

Oznámení pro členy AKP ČR týkající se Nařízení vlády č. 31/2010 Sb. - Nařízení vlády o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí.

Novela nařízení vstoupila v platnost 1. 9. 2018.

V rámci novely se psycholog ve zdravotnictví, potažmo klinický psycholog, může oficiálně vzdělávat v oboru psychoterapie a po úspěšném absolvování vzdělávacího programu specializačního vzdělávání v oboru psychoterapie užívat označení odbornosti psychoterapeut.

Viz příloha č. 1 tohoto nařízení:

11. Psycholog ve zdravotnictvíBod Obory specializačního vzdělávání Označení odbornosti specialistů 1 Klinická psychologie Klinický psycholog 2 Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog 3 Psychoterapie Psychoterapeut

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru psychoterapie do září t.r. neexistoval. Ministerstvo zdravotnictví ČR, Odbor vzdělávání a nelékařských profesí pověřilo vytvořením tohoto programu IPVZ, konkrétně Subkatedru klinické psychologie, kterou zastupuje PhDr. Pavel Král. Ph.D.

Dr. Král v průběhu října a listopadu svolal dvě pracovní schůzky, na kterých zástupci profesních odborných organizací, IPVZ a MZ ČR diskutovali o podobě nově vznikajícího vzdělávacího programu.

Dovolujeme si vás informovat o průběhu druhé schůzky formou oficiálních zápisů, které byly pořízeny. Zápisy zapsali zástupci AKP ČR a Dr. Král.

Oba zápisy tvoří součást tohoto sdělení, věnujte jim, prosím, vaši dostatečnou pozornost.

Děkuji, se srdečným pozdravem,

Mgr. Hana Jahnová, prezidentka

Vloženo: 6.12.2018

Aktuální informace k GDPR

Vážené kolegyně a vážení kolegové,

dne 25. května 2018 nabude účinnosti nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679 o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR.

Včera jsem obdržela aktuální informace od JUDr. Macha týkající se implementace GDPR, předávám je k dispozici a prosím o rozeslání všem členům Vašich poboček.

V příloze dr. Mach zasílá některé informace vztahující se k této problematice a vzory některých dokumentů.

Věnujte prosím, Vaši pečlivou pozornost všem přílohám, zejména však příloze "GDPR informace pro poskytovatele zdravotních služeb" a její části Shrnutí bod 3), ve které je doporučováno, aby každý poskytovatel zdravotní služby do 25. května 2018 zavedl písemnou složku (šanon) nadepsaný jako „Implementace nařízení EU o ochraně osobních údajů u poskytovatele zdravotní služby“, ve které bude shromažďovat zejména doporučené dokumenty.

Informace budou vyvěšeny také na webové stránky AKP ČR.

Hezký den,

Mgr. Hana Jahnová, prezidentka AKP ČR

Vloženo: 2.5.2018

Stanovisko AKP ČR k dopisu PhDr. Jiřího Drahoty "Volby do výboru ČPtS 2018 - dopis ČAP"

Vážené členky a vážení členové,

věnujte, prosím, svoji pozornost těmto aktuálním informacím v souvislosti s volbami do Výboru ČPtS ČLS JEP.

Česká psychoterapeutická společnost ČLS JEP vyzvala svoje členy, aby do 20. dubna 2018 sestavili kandidátní listinu vážných zájemců, kteří se chtějí aktivně angažovat ve Výboru ČPtS, v revizní komisi a v etické komisi.

V souvislosti s touto událostí předseda ČAP PhDr. Jiří Drahota, vydal dopis ČAP - "Volby do výboru ČPtS 2018".

Prezidium AKP ČR se s dopisem Dr. Drahoty seznámilo v tomto týdnu a svoje stanovisko, jako reakci na dopis Dr. Drahoty, Vám nyní poskytuje na vědomí.

Informace předkládá v chronologickém pořadí:

Dopis ČAP ze dne 16.3.2018 (nebo zde)Vyjádření ČPtS ČLK JEP ze dne 18.4.2018 (nebo zde)Vyjádření Dr. Matušky ze dne 23.4.2018 (nebo zde)Vyjádření Dr. Paloušové ze dne 26.4.2018 (nebo zde)

Stanovisko AKP ČR ze dne 27.4.2018

AKP ČR, jakožto profesní organizace klinických psychologů ČR, která ve svých řadách sdružuje velký počet členů psychoterapeutů, souhlasila se zveřejněním níže uvedené nepřímé korespondence mezi ČPtS ČLS JEP a ČAP před blížícími se volbami do Výboru ČPtS ČLS JEP. Vzhledem k tomu, že je AKP ČR v prvním dopise předsedy ČAP PhDr. Jiřího Drahoty ve specifickém kontextu zmiňována, považujeme za nutné zveřejnit také naše následující stanovisko:

AKP ČR dlouhodobě usiluje o přesné vyjasnění a vymezení hranic v oblasti využívání psychoterapeutického vzdělání. V kontextu uvedené korespondence považujeme za nutné znovu opakovat, že dominantním zájmem AKP ČR je vyjasnění pojmového prostoru pro pacienty a klienty, kteří jsou potenciálními zákazníky odborníků využívajících při své práci psychoterapeutické vzdělání. Považujeme za důležité definovat a oddělit psychoterapii jako léčbu těch, jejichž zdravotní stav odpovídá definici onemocnění z pohledu zdravotnické legislativy, tedy duševně i fyzicky nemocných, od využívání psychoterapeutického vzdělání při práci s klienty, kteří psychicky nemocní nejsou. V tomto smyslu AKP ČR v plné míře podporuje úsilí ČPtS ČLS JEP.

Prezidium AKP ČR, 27. 4. 2018

Vloženo: 30.4.2018