Legislativa

Právní předpisy vztahující se ke zdravotnictví

Právní předpisy vztahující se k profesi klinický psycholog jsou vyznačeny šedým zvýrazněním a kurzívou.

Ústava České republiky neobsahuje konkrétní ustanovení, které by se přímo promítalo do problematiky medicínského práva. Je však třeba poukázat na zásadu, která se může týkat i postavení zdravotníků a jejich vzájemných práv a povinností ve vztahu s pacienty i jinými osobami, podle které každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá (článek 2 odstavec 4 Ústavy České republiky). Ústava záměrně užívá pojmu „zákon“, nikoli pojmu „právní předpis“, neboť práva, povinnosti, zákazy a příkazy lze v demokratickém státě občanům ukládat pouze zákonem a prováděcí předpisy k zákonům (nařízení vlády, vyhlášky) mohou pouze upřesňovat zákazy a příkazy stanovené zákonem. Pokud prováděcí předpis jde nad rámec zákonného zmocnění, jde o předpis, který není ústavně konformní, a soud podle stanoviska Ústavního soudu může v konkrétním případě takový předpis nepoužít nebo navrhnout Ústavnímu soudu jeho zrušení.

Listina základních práv a svobod je součástí ústavního pořádku České republiky. V některých svých ustanoveních se přímo či nepřímo týká problematiky práva v medicíně. Jde zejména o tato ustanovení Listiny základních práv a svobod:

  • článek 6 – Každý má právo na ochranu života. Lidský život je hoden ochrany již před narozením;
  • článek 7 – nedotknutelnost osoby a jejího soukromí;
  • článek 8 – Osobní svoboda je zaručena. Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do sedmi dnů;
  • článek 10 – právo na ochranu osobních údajů;
  • článek 31 – Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

Obecné zákony a právní předpisy, jejichž některá ustanovení souvisí s problematikou práva v medicíně a právní odpovědností v medicíně

Občanský zákoník – od 1. 1. 2014 účinný občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který mimo jiné upravuje i problematiku práv a povinností při poskytování zdravotních služeb, odpovědnost za zásah do práva na ochranu osobnosti, odpovědnost za škodu i nemajetkovou újmu a rozsah případné náhrady škody.

Pro klinické psychology jsou významná ustanovení § 26362651 o péči o zdraví a ustanovení § 2950 o náhradě škody způsobené informací nebo radou.

Občanský soudní řád – zákon č. 99/1963 Sb., který mimo jiné upravuje postup v soudním řízení, rozsudky pro uznání, rozsudky pro zmeškání, výkon rozhodnutí a exekuce.

Zákon o zvláštních řízeních soudních č. 292/2013 Sb.upravuje mimo jiné podmínky hlášení hospitalizace pacienta bez písemného souhlasu soudu, nebo hlášení případů, kdy je omezen ve volném pohybu a styku s vnějším světem, opatrovnická řízení týkající se nezletilých a omezeně svéprávných osob, řízení o prohlášení za mrtvého a určení data smrti, řízení o přivolení k zásahu do integrity, apod.

Trestní zákoník – zákon č. 40/2009 Sb., upravující mimo jiné problematiku oznamovací povinnosti, povinnosti překazit trestný čin, odpovědnosti za ublížení na zdraví z nedbalosti nebo usmrcení z nedbalosti, neposkytnutí pomoci, neoprávněné nakládání s osobními údaji, trestné činy proti těhotenství ženy, trestné činy související s neoprávněným nakládáním s lidskými orgány a tkáněmi, lidským embryem a genomem, omezení a zbavení osobní svobody, poškození cizích práv a vystavování nepravdivých lékařských zpráv, posudků a nálezů.

Pro klinické psychology jsou významná ustanovení § 367 a 368 kde jsou vyjmenovány trestné činy, které je každý povinen oznámit a trestné činy, které je každý povinen překazit bez ohledu na povinnou mlčenlivost, jinak se sám dopouští trestného činu nepřekážení či neoznámení trestného činu (například týrání svěřené osoby).

Trestní řád – zákon č.141/1961 Sb., upravující mimo jiné podmínky, za kterých lze bez souhlasu pacientů sdělovat údaje orgánům činným v trestním řízení a dále pravidla trestního řízení – prověřování, zda došlo k trestnému činu a trestní stíhání.

Správní řád – zákon č. 500/2004 Sb., upravující práva a povinnosti účastníků správního řízení, tedy řízení mezi orgánem státní správy a občanem nebo právnickou osobou, včetně případů, kdy je vedeno správní řízení mezi správním orgánem ve zdravotnictví (krajským úřadem, Magistrátem hl. města Prahy, Ministerstvem zdravotnictví ČR, ale i orgánem ochrany veřejného zdraví nebo zdravotní pojišťovnou) na straně jedné a účastníkem správního řízení – poskytovatelem zdravotní služby (nemocnicí, soukromým lékařem) na straně druhé a kdy lze ukládat v současné době poměrně citelné sankce, proti kterým lze podávat odvolání, rozklad, podnět k přezkoumání mimo odvolací řízení apod.

Soudní řád správní – zákon č. 150/2002 Sb., pojednávající o vzájemných právech, povinnostech a pravidlech řízení před soudy, které rozhodují o žalobách účastníků proti správním rozhodnutím (např. soukromý lékař podává žalobu proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR o nepřiznání specializované způsobilosti nebo proti uložení pokuty apod.).

Zákoník práce – zákon č. 262/2006 Sb., pojednávající o právech a povinnostech zaměstnavatelů a zaměstnanců, včetně povinnosti zaměstnavatele vytvořit zaměstnanci příznivé pracovní podmínky a povinnosti zaměstnance předcházet škodám a oznamovat zaměstnavateli možnost hrozící škody, problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, délky pracovních směn, přesčasové práci, apod.

Zákon o znalcích a tlumočnících č. 36/1967 Sb., upravující postavení znalců a výkonu znalecké činnosti v České republice.

Zákon o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., upravující mimo jiné i povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb poskytnout i bez ohledu na povinnou mlčenlivost náležitou součinnost orgánům sociálně-právní ochrany dětí a hlásit těmto orgánům případy porušování rodičovské zodpovědnosti a neplnění rodičovských povinností, mimo jiné též v případech zanedbávání zdravotní péče o nezletilé děti.

Právní předpisy upravující poskytování zdravotních služeb

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, upravující jednak právní vztahy orgánů státní správy na straně jedné a poskytovatelů zdravotních služeb na straně druhé, jednak právní vztahy poskytovatelů zdravotních služeb, lékařů a dalších zdravotníků na straně jedné a pacientů na straně druhé.

Pro klinické psychology je významné ustanovení § 4 odstavec 5 – definice náležité odborné úrovně a dále ustanovení § 51 o povinné mlčenlivosti a § 6568 o zdravotnické dokumentaci.

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, upravuje zvláštní druhy zdravotních služeb, např. sterilizaci, asistovanou reprodukci, kastraci, odběry lidské krve za účelem léčby nebo výroby transfuzních přípravků, genetická vyšetření, ověřování v klinické praxi dosud nezavedených metod na živém člověku, posudkovou péči, pracovnělékařské služby, ochranné léčení a záchytnou službu.

Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích

Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech

Zákon č. 285/2002 Sb., transplantační zákon

Zákon č. 296/2008 Sb., o lidských tkáních a buňkách

Zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství

Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře

Vyhláška č. 75/1986 Sb., kterou se provádí zákon o umělém přerušení těhotenství

Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče

Vyhláška č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb

Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci. Pro klinické psychology významná příloha č. 2 a příloha č. 3 o vedení a uchovávání zdravotnické dokumentace včetně skartačních lhůt

Vyhláška č. 39/2012 Sb., o dispenzární péči

Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách

Vyhláška č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče.

Vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání

Vyhláška č. 101/2012 Sb., o podrobnostech obsahu traumatologického plánu poskytovatele jednodenní nebo lůžkové zdravotní péče

Vyhláška č. 373/2016 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému

Vyhláška č. 410/2012 Sb., o stanovení pravidel při lékařském ozáření

Vyhláška č. 296/2012 Sb., o požadavcích na vybavení zdravotnické dopravní služby

Vyhláška č. 297/2012 Sb., o Listu o prohlídce zemřelého

Vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a druzích posudkové péče

Právní předpisy upravující způsobilost k výkonu povolání lékaře a nelékařských zdravotnických povolání

Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta

Zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních.

Pro klinické psychology zejména významná ustanovení o odborném dohledu - § 4 a § 22. 

Vyhláška č. 152/2018 Sb. o nástavbových oborech lékařů a zubních lékařů

Nařízení vlády č. 31/2010 Sb. o specializacích nelékařských zdravotnických pracovníků.

Uveden název specializace klinický psycholog, dětský klinický psycholog a psychoterapeut.

Vyhláška č. 55/2011 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví

Vyhláška č. 186/2009 Sb., o stanovení postupu při vyhlášení výběrového řízení na rezidenční místo, průběhu výběrového řízení na rezidenční místo a základních kritérií k výběru rezidenta

Vyhláška č. 187/2009 Sb., o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecného lékařství, zubního lékařství, farmacie a na všeobecné praktické lékařství

Vyhláška č. 188/2009 Sb., o atestační zkoušce, aprobační zkoušce a závěrečné zkoušce certifikovaného kurzu

Vyhláška č. 271/2012 Sb., o zdravotní způsobilosti zdravotnického pracovníka i jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví

Právní předpisy upravující problematiku veřejného zdravotního pojištění a právních vztahů zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotních služeb

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění – upravující právní vztahy zdravotních pojišťoven, pojištěnců a poskytovatelů zdravotních služeb.

Zákon významný pro klinické psychology, kteří jsou ve smluvním vztahu se zdravotními pojišťovnami, případně hodlají do tohoto smluvního vztahu vstoupit – zejména § 17 a § 4652. 

Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky

Zákon č. 280/1992 Sb., o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách

Vyhláška č. 618/2006 Sb., o rámcových smlouvách

Vyhláška č. 134/1998 Sb., o seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami

Vyhláška č. 376/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění

Vyhláška č. 384/2007 Sb., o seznamu referenčních skupin léčivých přípravků

Vyhláška č. 59/1997 Sb., kterou se stanoví indikační seznam pro zdravotní péči v odborných dětských léčebnách

Vyhláška č. 385/2007 Sb., o stanovení seznamu léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě

Vyhláška č. 63/2007 Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely

Nařízení vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupností hrazených služeb

Přehled vypracoval JUDr. Jan Mach, 22.2.2019.